Aktuální počasí

Počasí dnes:

7. 7. 2020

oblacnosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky, na východě zpočátku až skoro jasno a odpoledne ojediněle bouřky. Denní teploty 21 až 25°C, na východě 24 až 28°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Úterý 16. 6. + čtvrtek  18. 6.

Dobrý den, milí žáci, tento týden vám zadávám poslední učivo. Dokončíme jadernou energii.

1) V domácím úkolu jste mi většinou správně psali, že jaderné elektrárny ČR jsou v Dukovanech u Třebíče (postavená v letech 1970 - 1985) a Temelíně v jižních Čechách (1987 - 2002).

Minulý týden jsme si popsali, jak pracuje jaderná elektrárna.

První jaderný reaktor uvedli do chodu Američané pod vedením Itala Enrica Fermiho r. 1942 na univerzitě v Chicagu. Došlo k 1. uvolnění jaderné energie, což by se dalo srovnat s prvním rozděláním ohně v pravěku.

První pokusy o využití jaderné energie k výrobě elektřiny proběhly v 50. letech minulého století v USA a Sovětském svazu. Jaderné reaktory zároveň posloužily k pohonu ponorek a ledoborců.

Od 60. let se po celém světě rozvíjela výstavba jaderných elektráren, které dnes zajišťují asi 20% světové produkce elektřiny; u nás ještě o něco více. Některé země jaderné elektrárny odmítají (např. Rakousko).

Výstavba jaderné elektrárny je velmi nákladná - musí splňovat mnoho bezpečnostních opatření. V elektrárně a jejím okolí je stále měřena úroveň radiace.

Při normálním provozu jsou jaderné elektrárny bezpečné a ekologické (palivo se do jaderné elektrárny dováží jednou ročně, elektrárna neznečišťuje ovzduší), problémem je však vyhořelé palivo, které je silně radioaktivní. Hledají se cesty, jak ho přeměnit na izotopy s kratším poločasem přeměny, aby nemuselo být skladováno tisíce let.

Jaderné elektrárny jsou nejpřísněji sledované objekty (i mezinárodně). Přesto došlo již k několika jaderným haváriím. Nejzávažnější z nich se odehrála v r. 1986 v Černobylu na Ukrajině. Na nemoci z ozáření zahynulo několik stovek lidí. Příčinou této katastrofy bylo porušení předpisů personálem i nevhodná koncepce reaktoru. Naše elektrárny jsou konstruovány odlišně. Pokud jste nesledovali seriál, pusťte si následující dokument: https://www.youtube.com/watch?v=skmTH11cteI

Černobylská havárie měla značné psychologické následky, došlo ke zpomalení rozvoje jaderné energetiky. Výzkum a technický rozvoj tohoto odvětví však pokračuje rychlým tempem. Uvažuje se o umísťování elektráren pod zem, zdokonaluje se počítačové řízení.

2) Radioaktivnímu záření jsme vystaveni stále - ozařují nás přírodní látky, nerosty, atmosféra, radon,.. Během existence na Zemi se člověk do jisté míry vlivu záření přizpůsobil. Přesto je třeba nevystavovat se záření zbytečně, protože může vyvolat změny v buňkách, které mohou vést ke vzniku rakoviny nebo způsobit genetické změny a projevit se u následujících pokolení. Neměli bychom to přehánět ani s opalováním.

Radioaktivní záření nezjistíme našimi smysly. K jeho zjištění se používají citlivé přístroje - detektory záření. Je-li záření pohlceno např. lidským tělem, předá mu svou energii. Tuto energii měří přístroje dozimetry. Pomocí nich se určuje, jaké dávce záření byl člověk vystaven.

Na nebezpečné jaderné záření upozorňuje varovná značka:

.

Před jaderným zářením chrání člověka stínění (olovo, ocel, voda, beton). Dávka záření se po celý život sčítá. Člověk snese krátkodobě vyšší dávku nebo dlouhodobě nízké dávky.

Projevem jaderné havárie nebo výbuchu bomby je pronikavé záření, vysoká teplota a tlaková vlna. Ochranou je ukrytí se pod úroveň terénu; vrstva olova, betonu a zeminy; ochranný oděv a plynová maska zabrání zamoření povrchu těla a vdechování.

3) Napište si do sešitu zápis:

                Jaderný reaktor

Aktivní zóna - základní část reaktoru, kde probíhá řetězová reakce uranu 235.

Palivem - palivové články (např. uranové tyče).

Neutrony uvolňované při štěpné reakci jsou zpomalovány moderátorem (např. voda).

Regulační tyče - slouží k ovládání reaktoru.

Havarijné tyče - slouží k zastavené řetězové reakce.

Aktivní zóna je umístěna v tlakové nádobě a chlazena např. vodou.

Teplo, které odevzdá horká voda parogenerátoru, slouží k vytváření páry → roztáčí turbíny → výroby elektřiny.

                 Jaderné elektrárny

První reaktor byl uveden do chodu v r. 1942 na univerzitě v Chicagu.

Jaderné elektrárny vyrábějí asi 20% světové elektrické energie, u nás o něco více.

Jaderná elektrárna neznečišťuje ovzduší, její bezpečnost zajišťují systémy automatického odstavení reaktoru, dodatečné chlazení, betonový kontejment.

Nejzávažnější jaderná havárie - Černobyl na Ukrajině (1986).

Vyhořelé palivo je silně radioaktivní. Hledají se metody jeho trvalého uložení nebo likvidace, případně dalšího využití.

                   Ochrana před zářením

Jaderné záření může vyvolat rakovinu a genetické změny → je třeba se mu vystavovat co nejméně a chránit se před ním.

Dávku záření měří přístroj dozimetr.

Při práci s radionuklidy je potřeba dodržovat bezpečnostní a hygienické předpisy.

Jaderný výbuch ohrožuje člověka pronikavým zářením, vysokou teplotou, tlakovou vlnou a dlouhodobým zamořením přírodního prostředí.

Na závěr si nakreslete žluto-černou varovnou značku (viz. výše).

Přeju vám krásné prázdniny a těším se na vás v září - doufám, že už ne na dálku:). Sešity nevyhazujte, při opakování v září se vám budou hodit. I. J.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 9. 6. + čtvrtek  11. 6.

Dobrý den, milí žáci, čekají nás poslední 2 týdny výuky na dálku v tomto školním roce.

1) V domácím úkolu vám dal "zabrat" příklad s uranem (na procenta) - ne po stránce fyzikální, ale matematické. Správných výsledků jsem dostala poměrně dost, ale ty postupy! Pamatujte si, že procenta jsou vždy přímá úměrnost. Zkontrolujte si správné řešení včetně postupu: Řešení domácího úkolu

2) Minulý týden jsme si popsali princip jaderné bomby - nekontrolované štěpení jader končí jaderným výbuchem. I v jaderném reaktoru jaderné elektrárny probíhá štěpná reakce (většinou štěpení uranu 235), při které se uvolňuje energie, ale reakce je kontrolovaně udržována při stálém výkonu tak, aby reaktor pracoval při teplotě několika set °C (ne milionů °C).

Palivem jaderné elektrárny jsou uranové tyče nebo tablety zabudované do kovových pouzder.

Základní část reaktoru, kde probíhá řetězová reakce, se nazývá aktivní zóna. Neutrony vyletující z jader se musí zpomalovat moderátorem (zpomalovačem) - voda nebo grafit. K ovládání reaktoru slouží regulační tyče z kadmia nebo oceli s příměsí boru, které pohlcují přebytečné neutrony. Zasouváním a vysouváním tyčí se mění výkon reaktoru. Kdyby došlo k nějakému ohrožení, tak se do aktivní zóny automaticky zasunou havarijní tyče a řetězová reakce se zastaví.

Podívejte se na schéma jaderné elektrárny (zdroj: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/822-jaderna-elektrarna):

.

Uvolněná energie musí být z aktivní zóny odváděna, aby se v reaktoru nehromadila a mohla být využita k výrobě tepla a elektrické energie. Reaktor je proto potřeba chladit vodou nebo vhodným plynem.

Aby voda zůstala kapalinou i při vyšších teplotách, než je teplota varu, je aktivní zóna umístěna v tlakové nádobě (stejný efekt jako Papinův hrnec). Horká voda uzavřená v primárním okruhu (zelený okruh na obrázku) odevzdává část své vnitřní energie v parogenerátoru, který je součástí sekundárního (parního) okruhu (modrý okruh na obrázku). Pára je vedena na turbíny a výroba elektřiny potom probíhá stejně jako u uhelné elektrárny (vysvětlíme si v 9. roč.). Pára opouštějící turbínu se zkapalňuje a ochlazuje uvnitř vysokých betonových chladicích věží. Vznikající teplá voda může být využita k vytápění domů nebo skleníků.

Celý primární okruh je uzavřen v ochranné obálce - kontejmentu z oceli a betonu - pro případ havárie (zabránění úniku radioaktivních zplodin do okolí) nebo proti ohrožení zvenku (např. pád letadla).

Voda z primárního okruhu je destilována a radioaktivně čištěna, aby mohla být vypuštěna zpět do vodního toku.

3) Úkol tohoto týdne by mohli zvládnout všichni:

1.Napište si zepředu do sešitu nadpis Jaderná elektrárna a pod nadpis si nakreslete schéma jaderné elektrárny - i s popisem (viz. obrázek výše).

2. Pod obrázek napište: ČR má 2 jaderné elektrárny: (a doplňte jejich názvy).

Vyfocený úkol pošlete na můj e-mail jerabkova.irena@gmail.com do pátku 12. 6.

Tak ještě zaberte, ať jsou prázdniny zasloužené! I. J.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 2. 6. + čtvrtek  4. 6.

Dobrý den, milí žáci, tento týden se budeme opět věnovat jaderné energii.

1) Zopakujte si:

Radioaktivita je děj, při kterém se izotop určitého prvku mění na izotop jiného prvku, je to  schopnost některých látek samovolně vyzařovat neviditelné pronikavé záření.

Druhy záření:

a) záření α - nejméně pronikavé, pohltí ho list papíru

b) záření β - je pronikavější, pohlcováno je např.hliníkovým plechem

c) záření γ  - velmi pronikavé elektromagnetické záření, pohlcováno je vrstvou olova

d) neutronové záření - nejpronikavější (v jaderných bombách a reaktorech), pohlcováno je silnou vrstvou vody nebo betonu

Poločas přeměny (rozpadu) je doba, za kterou se přemění polovina z celkového počtu jader v daném množství radioizotopu

Využití jaderného záření: určování stáří organických látek pomocí radiouhlíkové metody, lékařství (diagnostika nemocí, ozařování zhoubných nádorů), jaderné elektrárny, sterilizování předmětů, měření a kontrola kvality výrobků, jaderné elektrické baterie

Jaderné reakce:

a) štěpení - atomové jádro se rozdělí na 2 menší

b) slučování - ze 2 lehkých jader se vytvoří těžší jádro

Albert Einstein vypočítal energii obsaženou v látce: E = m . c2 .

2) Minulý týden jsem zmínila jméno objevitele radioaktivity Henri Becqerela, který dostal Nobelovu cenu za fyziku za objev přírodní radioaktivity. Ernest Rutherford (1871 -1937) obdržel Nobelovu cenu za chemii za výzkum rozpadu prvků a chemii radioaktivních látek. Pierre Curie (1859 - 1906) získal Nobelovu cenu za fyziku za výzkum přirozené radioaktivity, jeho manželka Marie Curieová-Sklodowská (1868 - 1934) získala v této oblasti Nobelovy ceny dokonce dvě. Manželé Curieovi porovnali záření čistého uranu se zářením ze smolince a zjistili, že ve smolinci musí být další prvek, který vydává ještě silnější záření. Zpracovali vagon smolince z českého Jáchymova a po mnoha měsícíh práce získali necelý gram nového radioktivního prvku radia.

Jména vědců si zapište do sešitu:

Henri Becquerel (1852 - 1908) - objevitel radioaktivity

Ernest Rutherford (1871 -1937) - výzkum radioaktivity

Marie Curieová - Sklodowská (1868 - 1934)

Pierre Curie (1859 - 1906) - výzkum radioaktivity, objevili nové radioaktivní prvky polonium a radium

3) Jeden ze způsobů uvolňování jaderné energie je štěpná reakce. Probíhá pouze ve štěpných materiálech. Jádra se štěpí při řetězové jaderné reakci. V přírodě je štěpným materiálem jen uran 235, který tvoří pouhých 0,7 % uranu. Získává se náročným technologickým postupem v průmyslově vyspělých zemích. V přírodním uranu převládá uran 238. Z něj se v jaderných reaktorech vyrábí uměle štěpný materiál plutonium 239. Oba štěpné materiály byly použity k výrobě jaderných zbraní.

Podívejte se na schéma štěpné reakce (zdroj: http://artemis.osu.cz/mmfyz/jm/jm_2_3_3.htm) - pro zvětšení klikni na obrázek

.

Do jádra uranu 235 vnikne neutron, rozštěpí ho na 2 jádra poloviční velikosti a zároveň z jádra vylétnou 2 - 3 nové neutrony. Tyto neutrony mohou štěpit další jádra uranu → reakce má lavinový charakter. Pokud je množství štěpné látky dostatečně velké (větší než "kritická hmotnost"), má reakce charakter jaderného výbuchu.

Řetězovou reakci objevili Němci r. 1939, ale během 2. světové války se jim jadernou bombu zkonstruovat naštěstí nepodařilo. Jaderná puma byla poprvé vojensky zneužita v srpnu 1945 na území Japonska (Hirošima a Nagasaki). Následky výbuchu byly katastrofální. Na internetu najdete mnoho videí. Zde jen minutový záznam této katastrofy:https://www.youtube.com/watch?v=Tl3_0D2h8BY

Základní princip jaderné bomby spočívá v tom, že 2 kusy štěpného materiálu jsou udržovány odděleně vhodným mechanickým zařízením. Exploze klasické výbušniny vrhne oba kusy proti sobě, dojde k dosažení nadkritické hmotnosti materiálu a ve zlomku sekundy proběhne řetězová reakce, při které se uvolní obrovská energie a látka se zahřeje na teplotu mnoha milionů °C.

4) Úkoly:  (řešte zezadu do sešitu, vyfocené pošlete na můj e-mail jerabkova.irena@gmail.com do pátku 5. 6.)

1. Zjisti, za co přesně dostala Marie Curieová-Sklodowská 2 Nobelovy ceny.

2. Překresli tabulku do sešitu a vyplň (pro zvětšení klikni na tabulku).

.

Pro připomenutí: číslo u značky prvku dole je protonové číslo (udává počet protonů), číslo nahoře je nukleonové číslo (udává počet nukleonů = protonů a netronů). Neutrální atom má stejný počet elektronů a protonů.

3. Přírodní uran obsahuje 0,7 % štěpného uranu 235. Vypočítej, kolik přírodního uranu potřebujeme k získání 1 g uranu 235.

Mějte se hezky! I. J.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 26. 5. + čtvrtek  28. 5.

Dobrý den, milí žáci, tento týden začneme poslední novou kapitolu - Jaderná energie. Ve vašich současných učebnicích ji nenajdete. Učivo je to na pochopení trochu náročnější, proto si nezapomeňte pustit video, které vám mnohé objasní. Učebnice, které jsme dosud používali, budete potřebovat i celé 1. pololetí 9. ročníku.

1) Zkontrolujte si správné řešení příkladů z minulého týdne:

1. Jak velký proud prochází žehličkou s příkonem 1,15 kW po připojení na napětí 230 V? Jaký odpor má topná spirála žehličky?

P0 = 1,15 kW = 1 150W

U = 230 V

I = ? (A)

R = ? (Ω)

P0 = U . I

I = P0 / U

I = 1 150 / 230

I = 5 A

 

R = U / I

R = 230 / 5

R = 46 Ω

Žehličkou prochází proud 5 A, topná spirála má odpor 46 Ω.

2. Spotřebičem, který má odpor 800 Ω, prochází proud 200 mA. Jak velký je příkon spotřebiče?

R = 800 Ω

I = 200 mA = 0,2 A

P0 = ? (W)

P0 = U . I       U = R . I

P0 = R . I2

P0 = 800 . 0,22

P0 = 32 W

Příkon spotřebiče je 32 W.

(Řešit jste mohli také tak, že vypočítáte napětí U = R . I = 160 V a dosadíte do vzorce pro příkon P0 = U . I = 32 W.)

2) Nové učivo

Všechny látky jsou složeny z atomů a molekul. Atom se skládá z malého, ale těžkého jádra, ve kerém jsou kladně nabité protony a neutrální neutrony, a z elektronového obalu se záporně nabitými elektrony.

Staří Řekové se domnívali, že atom je nedělitelný. Dnes víme, že tomu tak není. Některé elektrony z obalu (valenční elektrony) lze snadno odtrhnout například působením plamenu svíčky. Pokud ale mluvíme o rozbití atomu, máme na mysli rozbití jádra, k čemuž potřebujeme milionkrát větší energii než k odtržení elektronů. Přeměna jednoho jádra v jiné znamená přeměnu jednoho chemického prvku v jiný. O to usilovali v dřívějších dobách už alchymisté, ale povedlo se to až ve 20. století.

Počet protonů v jádře atomu udává protonové číslo, počet všech částic v jádře (protonů a neutronů) udává nukleonové číslo. Nuklidy jsou látky složené z atomů, které jsou zcela stejné (mají stejné protonové číslo i nukleonové číslo). Izotopy jsou atomy se stejným protonovým číslem, ale různým nukleonovým číslem.

Henri Becquerel (1852 - 1908) zjistil, že uranová ruda (smolinec) z českého Jáchymova vyzařuje neviditelné záření -- objevil radioaktivitu. Radioaktivní záření vychází z atomových jader, je v nich obrovská energie. Při radioaktivním záření se atomová jádra přeměňují na jádra jiná. Látky, které jsou tvořeny atomy s jádry, která vyzařují radioaktivní záření, se nazývají radioizotopy.

Přirozená radioaktivita - děj, při kterém látky vysílají záření samy od sebe.

Radioaktivního záření je několik druhů:

a) záření α (alfa) - je tvořeno částicemi α - proud jader atomů hélia složených ze dvou protonů a dvou neutronů, je nejméně pronikavé, zaniká po několika cm, pohltí ho list papíru, ale je nebezpečné uvnitř organismu (radon v nevětraných zděných budovách)

b) záření β (beta) - je tvořené proudem elektronů nebo pozitronů (kladně nabité částice se stejnou hmotností jako elektrony), je pronikavější, pohlcováno je např.hliníkovým plechem

c) záření γ (gama) - je velmi pronikavé krátkovlnné elektromagnetické záření, pohlcováno je vrstvou olova

d) neutronové záření - je nejpronikavější záření tvořené proudem letících neutronů, v jaderných bombách a reaktorech, pohlcováno je silnou vrstvou vody nebo betonu


Poločas rozpadu - důležitá vlastnost radioizotopů; doba, za kterou se přemění polovina z celkového počtu jader v daném množství radioizotopu (od několika sekund až po miliardy let). Radioaktivní přeměna izotopů probíhá zpočátku rychle, potom se zpomaluje.


Využití jaderného záření ("dobrý sluha, ale zlý pán")

a) Určování stáří organických látek pomocí radiouhlíkové metody - metoda využívá toho, že v živém rostlinném nebo živočišném organismu se ukládá radioaktivní izotop uhlíku C14 (vzniká v přírodě působením kosmického záření), který má poločas rozpadu 5 730 let. Se zánikem organismu se izotop uhlíku C14 přestane v organizmu ukládat a začne se přeměňovat na jiné izotopy. Porovnáním podílu izotopu uhlíku C14 ve zkoumaném a živém organismu můžeme určit stáří předmětu.

b) Lékařství - v lékařství se radionuklidy používají k diagnostice nemocí, kde se sleduje průchod radioaktivních látek organismem (fotografuje se záření, které radioizotop na cestách organismem vydává). Radioaktivní záření se také využívá k ozařování zhoubných nádorů pomocí Leksellova gamanože. Ten umožňuje ozářením i malých nádorů a tím odumírání těchto rakovinových buněk.

c) Další využití: Ozařováním je možné sterilizovat předměty, zjišťovat poruchy a praskliny v kovech, měřit tloušťku plechů, výšku hladiny roztavených kovů a nebezpečných kapalin. Jaderné elektrické baterie se používají jako zdroj napětí v kosmu. No a samozřejmě využití v jaderných elektrárnách, ale to si necháme na příště.

Podívejte se na video shrnující výše uvedený výklad o radioaktivitě: https://www.youtube.com/watch?v=TD-581sS11w

Jaderná energie se uvolńuje při radioaktivní přeměně jader nebo při jaderných reakcích:

a) štěpení - atomové jádro se rozdělí na 2 menší

b) slučování - ze 2 lehkých jader se vytvoří těžší jádro (tento proces probíhá v nitru Slunce a hvězd)

Albert Einstein vypočítal energii obsaženou v látce: E = m . c2 (c je rychlost světla).... v 1 kg látky je utajena energie 90 tisíc bilionů joulů = 25 miliard kWh → k roční výrobě elektrické energie v ČR by postačily 3 kg jakékoli látky, kdybychom z ní dokázali uvolnit všechnu energii.... ale jak?

3) Napište si do sešitu zápis:

              JADERNÁ ENERGIE

Složení atomu:

- jádro (protony + neutrony)

- elektronový obal (elektrony)

Protonové číslo - počet protonů v jádře atomu.

Nukleonové číslo - počet protonů a neutronů dohromady.

Izotopy - atomy se stejným protonovým číslem, ale různým nukleonovým číslem.

Radioaktivita

- děj, při kterém se izotop určitého prvku mění na izotop jiného prvku

- schopnost některých látek samovolně vyzařovat neviditelné pronikavé záření

Druhy záření:

a) záření α - proud jader atomů hélia, nejméně pronikavé, pohltí ho list papíru, ale je nebezpečné uvnitř organismu

b) záření β - proud elektronů nebo pozitronů (kladně nabité částice se stejnou hmotností jako elektrony), je pronikavější, pohlcováno je např.hliníkovým plechem

c) záření γ  - velmi pronikavé lektromagnetické záření, pohlcováno je vrstvou olova

d) neutronové záření - nejpronikavější, tvořené proudem letících neutronů, v jaderných bombách a reaktorech, pohlcováno je silnou vrstvou vody nebo betonu

Poločas přeměny (rozpadu)

- doba, za kterou se přemění polovina z celkového počtu jader v daném množství radioizotopu (od několika sekund až po miliardy let). 

V přírodě bylo zjištěno asi 50 radioizotopů. Další tisíce radioizotopů se vyrábějí uměle.

Využití jaderného záření

- určování stáří organických látek pomocí radiouhlíkové metody

- lékařství - diagnostika nemocí, ozařování zhoubných nádorů

- jaderné elektrárny

- sterilizování předmětů, měření a kontrola kvality výrobků, jaderné elektrické baterie

Jaderná energie se uvolńuje při radioaktivní přeměně jader nebo při jaderných reakcích:

a) štěpení - atomové jádro se rozdělí na 2 menší

b) slučování - ze 2 lehkých jader se vytvoří těžší jádro např. v nitru Slunce)

Albert Einstein vypočítal energii obsaženou v látce: E = m . c2 (c - rychlost světla)

Přeju vám hezké jarní dny! I. J.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 19. 5. + čtvrtek  21. 5.

Dobrý den, milí žáci, tento týden budeme opět počítat - využijeme vzorec pro elektrický příkon a propojíme ho s Ohmovým zákonem.

1) Zkontrolujte si správné řešení příkladů z minulého týdne:

U = 230 V

I = 500 mA = 0,5 A

t = 3 h = 10 800 s

W = ? (J)            

W = U . I . t

W = 230 . 0,5 . 10 800

W = 1 242 000 J

W = 1 242  kJ

Elektrický proud vykonal práci přibližně 1,24 MJ.

 

U = 9 V

I = 750 mA = 0,75 A

P0 = ? (W)           

P0 = U . I

P0 = 9 . 0,75

P0 = 6,75 W

Příkon žárovky je 6,75 W.

 

P0 = 6,75 W

účinnost 8% = 0,08

P = ? (W)          

P = 6,75 . 0,08

P = 0,54 W

Světelný výkon žárovky je 0,54 W.

2) Řešené příklady  zadání opisovat nemusíte, napište zápis, převeďte na základní jednotky, vzorce, dosazení, výsledek, odpověď. Řešte do sešitu zepředu. Vzorečky zvýrazněné zeleně dejte do rámečků, některé z nich se vám budou hodit při řešení domácího úkolu (potom je už nemusíte znovu odvozovat). Řešené příklady - příkon + Ohmův zákon

Řešené příklady - příkon + Ohmův zákon. pdf

3) Úkol pro vás: (Řešte podle vzorových příkladů zezadu do sešitu, nezapomeňte na zápis, převody jednotek, vzoreček, výpočet a odpověď. Vyfocené řešení posílejte do pátku 22. 5. na e-mail jerabkova.irena@gmail.com, správné řešení napíšu příští týden.)

1. Jak velký proud prochází žehličkou s příkonem 1,15 kW po připojení na napětí 230 V? Jaký odpor má topná spirála žehličky?

2. Spotřebičem, který má odpor 800 Ω, prochází proud 200 mA. Jak velký je příkon spotřebiče?

Hezký týden! I. J.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 12. 5. + čtvrtek  14. 5.

Dobrý den, milí žáci, tento týden budeme počítat elektrickou práci a výkon elektrického proudu.

1) Zopakujte si: 

Elektrická práce: W = U . I . t

Výkon elektrického proudu: P = U . I

Řešené příklady  zadání opisovat nemusíte, napište zápis, převeďte na základní jednotky, vzorec, dosazení, výsledek, odpověď. Řešte do sešitu zepředu.

1. Mezi svorkami elektrického spotřebiče je napětí 36 V. Spotřebičem prochází elektrický proud 300 mA po dobu 2 minut. Jakou elektrickou práci vykonají síly elektrického pole ve spotřebiči?

U = 36 V

I = 300 mA = 0,3 A

t = 2 min = 120 s

W = ? (J)            

W = U . I . t

W = 36 . 0,3 . 120

W = 1 296 J

Síly elektrického pole vykonají práci přibližně 1,3 kJ.

 

2. Žárovka je připojena ke zdroji napětí 6 V a prochází jí proud 300 mA. Jaký je příkon žárovky?

U = 6 V

I = 300 mA = 0,3 A

P0 = ? (W)           

P0 = U . I

P0 = 6 . 0,3

P0 = 1,8 W

Příkon žárovky je 1,8 W.

2) Úkol pro vás: (Řešte podle vzorových příkladů zezadu do sešitu, nezapomeňte na zápis, převody jednotek, vzoreček, výpočet a odpověď. Vyfocené řešení posílejte do pátku 15. 5. na e-mail jerabkova.irena@gmail.com, správné řešení napíšu příští týden.)   

1. Urči elektrickou práci vykonanou proudem 500 mA, který procházel žárovkou 3 hodiny. Napětí mezi svorkami žárovky bylo 230 V.

2. Žárovka je připojena ke zdroji napětí 9 V a prochází jí proud 750 mA.

a) Jaký je příkon žárovky?

b) Jaký je světelný výkon žárovky, je-li její využití jako zdroje světla pouhých 8 % ?

3) Podívejte se do učebnice str. 57 - v tabulce jsou uvedeny příkony některých spotřebičů.

4) Přečtěte si zajímavosti o příkonu elektrických lokomotiv a trolejbusů ve fialových sloupečcích str. 58 a 59.

Mějte se krásně! I. J.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 5. 5. + čtvrtek 7. 5. 

Dobrý den, milí žáci, tento týden dokončíme nové učivo týkající se elektřiny.

1) Zkontrolujte si správné řešení příkladu z minulého týdne: Řešení

2) Elektrická práce

Kovový vodič se při průchodu el. proudu zahřívá (vařič, žárovka, …..) – nejedná se o tepelnou výměnu. Po připojení vodiče ke zdroji napětí se v něm vytvoří el pole, jeho síly přemísťují volné elektrony od jednoho konce vodiče k druhému → konají elektrickou práci. Volné elektrony narážejí na ionty v krystalické stavbě kovu, předávají jim část pohybové energie, tím se zvětšuje vnitřní energie vodiče a vodič se zahřívá.

Elektrická práce je tím větší, čím větší je napětí mezi konci vodiče a čím větší proud vodičem prochází. Elektrické pole vykoná práci: 

W = U . I . t    (t je doba, po kterou prochází vodičem proud I).  

3) Výkon elektrického proudu = elektrická práce vykonaná za určitou dobu (podobně jako mechanický výkon).

Vzorec pro výkon známe: P = W/t ,  do čitatele dosadíme za W = U . I .t, dostaneme

P = U . I . t / t,    t se zkrátí → P = U . I

Na štítcích spotřebičů se uvádí příkon el. proudu P0 - elektrická energie dodávaná do spotřebiče za jednotku času (elektrická práce, která se skutečně za 1 s vykonala), který se skládá z výkonu P (užitečná práce vykonaná za 1 s) a ztrát (energie spotřebovaná na zahřívání součástek).  

Elektrická práce:  W = P0 . t

1 W.s = 1 J                         

1 kW.h = 1 000 . 3 600 J = 3,6 MJ                         

V praxi se místo názvu elektrická práce používá  „spotřeba elektrické energies jednotkou kW.h, v domácnosti se měří elektroměrem.

4) Napište si do sešitu zápis: Zápis

5) Přečtěte si text v učebnici str. 60 - 62 (jak je možné snížit spotřebu el. energie) a prohlédněte si graf na str. 58, kde jsou uvedeny příkony některých spotřebičů.

Mějte se hezky! I. J.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 28. 4. + čtvrtek 30. 4.

Dobrý den, milí žáci, tento týden budeme ještě opakovat výpočty z Ohmova zákona      (procvičíme počítání jednotlivých veličin v el. obvodu, kde jsou zapojeny 2 rezistory za sebou).

1) Zkontrolujte si správné řešení úloh z minulého týdne (řešení jsem vám tentokrát napsala rukou, abyste nedělali chyby ve vzorci a viděli podrobně rozepsanou možnost případného krácení při výpočtu příkladu): Řešení úloh - odpor vodiče

2) Nyní vyřešíme ještě jeden příklad týkající se sériového zapojení 2 rezistorů. Využijeme tyto vzorce: R = R1 + R2     U = U1 + U2           I1 = I2 = I 

a také Ohmův zákon:  I = U : R    R = U : I                 U = R . I 

Příklad: Rezistor o odporu 100 Ω a rezistor s odporem 200 Ω jsou zapojeny v elektrickém obvodu za sebou. Mezi jejich vnějšími svorkami je napětí 30 V. Určete výsledný odpor obou rezistorů, napětí na jednotlivých rezistorech a proud procházející obvodem.

Příklad počítejte do sešitu zepředu, nejprve si znovu nakreslete obyčejnou tužkou schéma el. obvodu na str. 48 dole. Hodnoty jednotlivých veličin můžete psát rovnou do schématu (např. R1 = 100 Ω atd.).

  R1 = 100 Ω

  R2 = 200 Ω

  U = 30 V

  R = ? (Ω)     

  U1 = ? (V)

  U2 = ? (V)

  I = ? (A)                           

R = R1 + R2                  I = U : R                   

R = 100 + 200          I = 30 : 300        

R = 300 Ω                I = 0,1 A             

 

U1 = R1 . I             U2 = R2 . I

U1 = 100 . 0,1        U2 = 200 . 0,1

U1 = 10 V              U2 = 20 V

     zkouška: U1 + U2 = 30 V ( = U)

 

Výsledný odpor rezistorů je 300 Ω, obvodem prochází proud 0,1 A, napětí na 1. rezistoru je 10 V, na druhém 20 V.

 

Ještě určíme poměry U1 : U2     a    R1 : R2

U1 : U2 = 10 : 20 = 1 : 2                

R1 : R2 = 100 : 200 = 1 :  2

Pro sériové zapojení 2 rezistorů platí: U1 : U2  =  R1 : R2 .

3) Úkol pro vás: (Řešte podle vzorových příkladů z tohoto a minulého týdne zezadu do sešitu, nezapomeňte nakreslit schéma obvodu, zápis - stačí do schématu, vzorečky, výpočet a odpověď. Vyfocené řešení posílejte do čtvrtka 30. 4. na e-mail jerabkova.irena@gmail.com, správné řešení napíšu příští týden.)   

1. V elektrickém obvodu jsou 2 rezistory o odporech 20 Ω a 30 Ω spojené za sebou. Napětí mezi vnějšími svorkami obou rezistorů je 100 V. Určete výsledný odpor obou rezistorů, napětí na jednotlivých rezistorech, proud procházející obvodem a poměry     U1 : U2  a  R1 : R2 (v základním tvaru).

2. V obvodu jsou zapojeny za sebou 2 rezistory, prochází jimi proud 4 A. Mezi svorkami 1. rezistoru je napětí 80 V, mezi svorkami 2. rezistoru je napětí 60 V. Jaké jsou odpory jednotlivých rezistorů a jaký je výsledný odpor? Jak velké je napětí mezi vnějšími svorkami obou rezistorů? Urči poměry  U1 : U2  a  R1 : R2 (v základním tvaru).

Přeju vám hezký pracovní týden a ještě hezčí prodloužený víkend! I. J.       

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 21. 4. + čtvrtek 23. 4.

Dobrý den, milí žáci, tento týden budeme hlavně počítat podle vzorců z minulých týdnů.

1) Zopakujte si podle minulého zápisu, na jakých vlastnostech vodiče závisí jeho elektrický odpor.

1. úkol pro vás: (odpovědi na otázky pište zezadu do sešitu, využijte tabulku v učebnici str. 40 nebo MFCHT)

1. Železný a měděný drát mají stejnou délku a průřez. Který z nich má větší odpor?

2. Který ze dvou měděných vodičů stejné délky, ale různého průřezu má větší odpor? Ten s větším nebo menším průřezem?

3. Může mít hliníkový vodič stejný odpor jako stejně dlouhý vodič měděný?

2) Připomeňte si vzorec:                                R = ρ .                                                                                  S

Vypočítejte do sešitu příklad: Jak velký odpor má stříbrný náramek tvaru přerušené kružnice, je-li dlouhý 12 cm a je-li jeho průřez 2 mm2?

Př.: l = 12 cm = 0,12 m

      S = 2 mm2 = 0,000 002 m2 = 2 . 10-6 m2

      ρ = 0,016 . 10-6  Ωm             (najdete v MFCHT – F15)

      R = ? (Ω)

R = ρ .                                                                                                                       S                           

R = 0,016 . 10-6  . 0,12                                                                                                          2 . 10-6                                          (10-6 se zkrátí)

R = 9,6 . 10-4 Ω  = 0,000 96 Ω

Stříbrný náramek má odpor 0,000 96 Ω.

Pokud neumíte pracovat s mocninami se záporným exponentem, tak si vše přepište na desetinná čísla – posuňte desetinnou čárku vlevo o tolik míst, kolik udává exponent. Ale ne každá kalkulačka tolik desetin. míst potom zvládne.

2. úkol pro vás: (Řešte podle vzorového příkladu zezadu do sešitu, nezapomínejte na zápis s převody jednotek, vzoreček, výpočet a odpověď. Vyfocené řešení obou úkolů zasílejte do pátku 24. 4. na e-mail jerabkova.irena@gmail.com, správné řešení napíšu příští týden.)   

4. Jak velký odpor má dálkové vedení vysokého napětí dlouhé 250 km, jsou-li na něm použity hliníkové vodiče o průřezu 6 cm2 ?          

3) Ještě se vrátíme k Ohmovu zákonu. Využijeme ho k výpočtům v obvodu se sériovým zapojením 2 rezistorů.

Napište si do sešitu: Výsledný odpor rezistorů spojených v el. obvodu za sebou

Výsledný odpor R se rovná součtu odporů jednotlivých rezistorů: R = R1 + R2          

Pro napětí platí: U = U1 + U2       

Proud je v celém obvodu stejný: I1 = I2 = I

Nakreslete si do sešitu obyčejnou tužkou schéma el. obvodu na str. 48 dole a pod schéma počítejte příklad: V obvodu jsou zapojeny za sebou 2 rezistory, prochází jimi proud 0,2 A. Mezi svorkami 1. rezistoru je napětí 3,6 V, u druhého rezistoru 2,4 V. Jaké jsou odpory jednotlivých rezistorů a jaký je výsledný odpor?

Př.: I = 0,2 A                                        

       U1 = 3,6 V                                      

       U2 = 2,4 V                                       

       R1 = ? (Ω)                                      

       R2  = ? (Ω)                                     

       R = ? (Ω)                                       

R1 = U1 : I                                              R2 = U2 : I

R1 = 3,6 : 0,2                                         R2 = 2,4 : 0,2

R1 =  18 Ω                                             R2 = 12 Ω

                        R = R1 + R2

                        R = 18 + 12

                        R = 30 Ω

Odpor prvního rezistoru je 18 Ω, druhého 12 Ω, celkový odpor je 30 Ω.

I takto se dá využít Ohmův zákon.

Mějte se hezky! I. J.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 14. 4. + čtvrtek  16. 4.

Dobrý den, tento týden zjistíme, na čem závisí el. odpor vodiče a k čemu slouží součástka zvaná reostat.

1) Správné řešení příkladů z minulého týdne:

1. U = 20 V                                                   R = U : I

    I = 10 mA = 0,01 A                                    R = 20 : 0,01

    R = ? (Ω)                                                  R = 2 000 Ω = 2 k Ω

Rezistor má odpor 2 k Ω.

2. R = 1,2 k Ω = 1 200 Ω                              U = R . I

   I = 10 mA = 0,01 A                                    U = 1 200 . 0,01

   U = ? (V)                                                   U = 12 V

Mezi svorkami rezistoru je napětí 12 V.

3. U1 = 230 V                                                R = U1 : I1  

    I1 = 200 mA = 0,2 A                                  R = 230 : 0,2

    R = ? (Ω)                                                  R = 1 150 Ω

 

  R = 1 150 Ω                                                I2 = U2 : R

  U2 = 46 V                                                   I2 = 46 : 1 150

  I2 = ? (A)                                                    I2 = 0,04 A = 40 mA

Při napětí 46 V prochází rezistorem proud 40 mA.

2. možnost: (přímá úměrnost)

230 V …………….200 mA       

   46 V ……………….x mA                         

                                                                                                     

 x = 200 .   46                                                                                                                           230 

 x = 40 (mA)

2) Závislost elektrického odporu na vlastnostech vodiče

Různé vodiče (dráty) se liší délkou, obsahem příčného řezu, materiálem, teplotou. Čím je vodič delší, tím je jeho odpor větší. Čím je obsah příčného řezu větší, tím je odpor menší (elektrony mohou snáze „projít“). Velikost odporu závisí i na materiálu vodiče. Malý odpor má měď a hliník, proto se používají jako spojovací vodiče. Naopak velký odpor má konstantan – využívá se jako odporový dráty. Odpory některých materiálů jsou v tabulce v učebnici str. 40. Žádný materiál nemá nulový odpor. Se stoupající teplotou se odpor vodiče zvětšuje.

Závislost odporu na vlastnostech použité látky je dána vztahem: R = ρ . l                                                                                                          S

l ……délka vodiče;   S …… obsah příčného řezu;   ρ (ró)………… rezistivita [ Ωm] – měrný el. odpor (MFCHT – F15)

Přečtěte si text v učebnici str. 40 - 41

3) Reostat – rezistor, jehož odpor je možno měnit (prohlédněte si jej na obr. v učebnici str. 51). Na válci z izolantu je navinutý odporový drát, jehož konce jsou spojeny se 2 svorkami. 3. svorka je spojená s jezdcem = vodivý kontakt, který se posunuje po vodivé vrstvě rezistoru → mění se odpor mezi krajní svorkou reostatu a jezdcem. Schematickou značku reostatu máte na deskách učebnice úplně dole. Reostat se využívá buď ke změně proudu  v obvodu nebo jako dělič napětí (= potenciometr). O reostatu si přečtěte v učebnici str. 51 – 52.

4) Napište si do sešitu zápis:

                          Závislost el. odporu na vlastnostech vodiče

Elektrický odpor vodiče R:

- je přímo úměrný délce vodiče

- je nepřímo úměrný obsahu S příčného řezu vodiče

- závisí na materiálu vodiče

- zvětšuje se zvyšující se teplotou kovového vodiče

                                                                      R = ρ . l                                                                                 S

                          ρ  (ró)- rezistivita (měrný el. odpor) [ Ωm]       MFCHT (F15)

                         

                                               Reostat

= rezistor, jehož odpor je možno měnit (odporový drát navinutý na válci z izolantu, konce spojeny se 2 svorkami, 3. svorka je spojena s jezdcem)

Užití:

1. Změna proudu v obvodu

Nakreslete si tužkou schéma obvodu ze str. 51.

Posouváním jezdce doprava se zvětšuje délka drátu zařazeného do obvodu → zvětšuje se odpor drátu → zmenšuje se proud procházející obvodem. (největší proud – jezdec úplně vlevo).

2. Reostat jako dělič napětí = POTENCIOMETR

Nakreslete si tužkou schéma obvodu ze str. 52.

                          závity reostatu – vodiče spojené za sebou

Posunutí jezdce doprava → větší počet závitů připojených k voltmetru  → větší napětí.

Hezký týden! I. J.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 7. 4.

Dobrý den, tento týden vás nečeká z fyziky žádné nové učivo, opět budete v zadaném úkolu procvičovat výpočty pomocí Ohmova zákona.

Nejprve správné řešení příkladů z minulého týdne:

1)  U = 6,3 V                                     R = U : I

      I = 0,3 A                                     R = 6,3 : 0,3

      R = ? (Ω)                                    R = 21 Ω          

Vlákno žárovky má odpor 21 Ω.

2)  U = 230 V                                     I = U : R

     R = 140 Ω                                     I = 230 : 140

     I = ? (A)                                        I = 1,64 A

Topným tělesem prochází proud 1,64 A.

3) 0,15 k Ω =  150 Ω              0,2 m Ω = 0,000 2 Ω 

    2,8 k Ω = 2 800 Ω              5M Ω = 5 000 000 Ω

Úkol pro vás: (Řešte zezadu do sešitu, nezapomínejte na zápis s převody jednotek, vzoreček, výpočet a odpověď. Vyfocené řešení můžete zasílat do středy 8. 4. na e-mail jerabkova.irena@gmail.com, správné řešení napíšu příští týden )                                      Žáci s podpůrným opatřením řeší úlohy 1 a 2.

1. Při napětí 20 V procházel rezistorem proud 10 mA. Urči odpor rezistoru.

2. Rezistorem o odporu 1,2 k Ω procházel proud 10 mA. Jaké napětí je mezi svorkami rezistoru?

3. Mezi svorkami rezistoru je napětí 230 V. Rezistorem prochází proud 200 mA. Urči proud, který prochází rezistorem, připojíme-li ho ke svorkám zdroje napětí 46 V. (Nápověda: spočítej odpor – ten bude stále stejný a potom proud při novém napětí ;   2. možnost – využij přímou úměrnost.)

Hezké Velikonoce! I. J.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 31. 3. + čtvrtek  2. 4.

Dobrý den, milí žáci, opět vás po týdnu zdravím a posílám úkoly na další týden (do 3. 4.). Budeme opakovat pojmy z elektřiny a zaměříme se na výpočty z Ohmova zákona.

1) Zopakujte si (správné odpovědi na všechny otázky najdete v minulém týdnu):

1. Jak se značí proud, jakou má značku a jednotku, čím se měří, jak tento přístroj zapojujeme do obvodu?

2. Jak se značí napětí, jakou má značku a jednotku, čím se měří, jak tento přístroj zapojujeme do obvodu?

3. Jaké je napětí jednoho článku, ploché baterie a napětí v síti?

4. Co tvoří zápornou elektrodu, kladnou elektrodu a elektrolyt uhlíkovozinkového článku?

5. Jak získáme zdroj o vyšším napětí?

6. Jaký je rozdíl mezi suchým článkem a akumulátorem?

7. Co se má udělat s vybitými bateriemi a články?

2) Ohmův zákon je jeden z nejdůležitějších zákonů elektřiny, popisuje vztah mezi proudem, napětím a odporem. Platí pro každou část el. obvodu, ve které není další zdroj napětí a jejíž teplota je stálá (platí jen pro kovové vodiče). Pro připomenutí: "Elektrický proud v kovovém vodiči je přímo úměrný elektrickému napětí mezi konci vodiče."  Vzorcem:  I = U                                                                                                                             R

R je fyzikální veličina elektrický odpor, jednotkou je Ω (ohm).

Z Ohmova zákona se dají odvodit vzorce pro výpočet napětí : U = R . I  

a odporu: R  = U                                                                                                                             I                                                                                                        

(Jako pomůcku k odvození těchto dvou vzorců můžete použít vám známý trojúhelník, ve kterém je U nahoře a R . I dole)

Přečtěte si o panu Ohmovi v učebnici na str. 42.

3) A nyní řešené příklady s využitím Ohmova zákona  - pište do sešitu pod minulý zápis.

1. Měřením jsme zjistili, že rezistorem prochází proud 1,2 A při napětí 40 V mezi svorkami rezistoru. Určete elektrický odpor rezistoru.

 I = 1,2 A                                            R = U : I

 U = 40 V                                            R = 40 : 1,2

 R = ? Ω                                              R = 33,3 Ω

 Elektrický odpor rezistoru je přibližně 33 Ω.

2. Elektrický odpor cívky navinuté z měděného drátu je 2 Ω. Jaký proud prochází cívkou, je-li mezi jejími svorkami napětí 3 V?

 R = 2 Ω                                              I = U : R

 U = 3 V                                              I = 3 : 2

 I = ? (A)                                             I = 1,5 A

Cívkou prochází elektrický proud 1,5 A.

4) Následující 3 úlohy vyřešte sami zezadu do sešitu. Správné řešení pro kontrolu napíšu příští týden. Vy mi můžete vyfocené řešení poslat do pátku 3. 4. na e-mail: jerabkova.irena@gmail.com

1. Na žárovce jsou uvedeny tyto údaje: 6,3 V;  0,3 A. Jaký odpor má vlákno této žárovky?

2. Svorky topného tělesa vařiče připojíme k el. napětí 230 V. Při ustálené teplotě má těleso odpor 140 Ω. Jaký proud prochází topným tělesem?

3. Vyjádři v ohmech:

  0,15 k Ω =                  0,2 m Ω =                   2,8 k Ω =                        5M Ω =

Mějte se hezky! I. J.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 24. 3. + čtvrtek 26. 3.

Dobrý den, milí žáci, posílám vám učivo na další týden (do 27. 3.)

1) Zopakujte si:

El. proud se značí I, jednotkou je ampér A.........pomůcka: I,A patří k sobě (jako osel)

El. proud měříme ampérmetrem - zapojuje se do obvodu sériově (nerozvětvený obvod).

El.napětí se značí U, jednotkou je volt V. El. napětí měříme voltmetrem - zapojuje se do obvodu paralelně.

2) Pro měření napětí a proudu se užívají i kombinované měřicí přístroje - multimetry. Prohlédněte si ho v učebnici na str 25. Pokud neznáme ani přibližně velikost měřeného napětí nebo proudu, nastavujeme přístroj na největší rozsah, aby nedošlo k jeho poškození. Potom teprve rozsah zmenšujeme.                                                        Měli byste znát zpaměti napětí 1 článku = 1,5 V; ploché baterie = 4,5 V a napětí v zásuvce = 230 V.

3) Vztah mezi proudem, napětím a odporem v elektr. obvodu popisuje Ohmův zákon: "Elektrický proud v kovovém vodiči je přímo úměrný elektrickému napětí mezi konci vodiče."  Vzorcem:  I =U    . (Kolikrát se zvětší napětí na rezistoru, tolikrát se  zvětší proud.)                        R

Rezistor (jeho značku již znáte) je součástka, která nahrazuje v obvodu např. žárovku, procházejícímu proudu klade stálý odpor. Odpor je fyzikální veličina, značí se R, jednotkou je ohm (čti: "óm"), převody najdeš v modrém rámečku v učebnici str. 39. (Výpočty podle Ohmova zákona budeme procvičovat další týden.)

4) Přečtěte si kapitolu Chemické zdroje stejnosměr. el. napětí str. 15 - 19. Pročtěte i zajímavosti, prohlédněte obrázky.

5) Napište si zápis do sešitu:

Při měření I nebo U pozor na vhodný měřicí rozsah přístroje!

                                    Zdroje el. napětí

Galvanický článek obsahuje 2 různé elektrody, mezi nimiž je elektrolyt.

1. zdroj sestrojil A. Volta - Voltův článek (nepoužívá se).

Nejčastěji se užívá suchý uhlíkovozinkový článek (monočlánek):

nakreslete si tužkou obr. str. 18 nahoře + popis:

                             1   zinkový obal = záporná elektroda

                             2   uhlíková tyčka = kladná elektroda

                             3   salmiak (chlorid amonný)= elektrolyt

Zdroj o vyšším napětí získáme při sériovém zapojení několika článků (U = U1 + U2 + .......).

U suchého článku se napětí nedá obnovit.

Akumulátor - el. článek, jehož napětí se dá obnovit (nabíjením).

Baterie a články = nebezpečný odpad → sběrná místa, recyklace, ekologická likvidace.

1 článek: U = 1,5 V;     plochá baterire: U = 4,5 V;      zásuvka: U = 230 V

                                    

                                      Ohmův zákon

Elektrický proud I v kovovém vodiči je přímo úměrný elektrickému napětí U mezi konci vodiče:

                                       I =                                (při stálé teplotě)                                               R   

R ..... elektrický odpor  (= fyz. veličina)                       

jednotka: 1 ohm (značku opiš z učebnice str. 39)         

         R =  U                                       U = R . I                                                                          I      

Hezký týden! I. J.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dobrý den, posílám vám učivo z fyziky na tento a příští týden (do 20. 3.). I. J.

1) Přečíst kapitolu Elektrický proud str. 20 - 22

2) Zapsat zápis do sešitu (je to pokračování zápisu z minulé hodiny):

Dohodnutý směr proudu ve vnější části obvodu je od kladného pólu zdroje k zápornému pólu.  

 

                Elektrický proud a jeho měření                     

značka: I

zákl. jednotka: 1 A (ampér)

   1 kA = 1 000 A

   1 mA = 0,001 A 

   1 µA = 0,000 001 A

El. proud měříme ampérmetrem.        

Ampérmetr zapojujeme do obvodu sériově.

3) Nakreslit si do sešitu schéma zapojení ampérmetru str. 25 nahoře.

4) Přečíst kapitolu Elektrické napětí str. 14.

5) Zapsat zápis do sešitu:

                   Elektrické napětí

značka: U

zákl. jednotka: 1 V (volt)

            1 kV = 1 000 V

            1 mV = 0,001 V

El. napětí mezi póly zdroje nebo mezi svorkami spotřebiče zařazeného do obvodu měříme voltmetrem.

Voltmetr zapojujeme do obvodu paralelně.

6) Nakreslit do sešitu schéma zapojení voltmetru str. 24 dole.