Aktuální počasí

Počasí dnes:

15. 7. 2020

bo

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 22 až 26°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

15.6 – 19.6.

Lom světla

Lom světla nastane, když světelný paprsek prochází z jednoho prostředí do druhého prostředí.

Lom světla se využívá u optických čoček.

Čočka je optický prvek, který se používá ke změně šíření světla.

Podle uspořádání ploch rozlišujeme:

1) spojky - uprostřed jsou tlustší než u okrajů, soustřeďují paprsky rovnoběžné s optickou osou do ohniska, předmětové ohnisko je u spojky před čočkou a obrazové ohnisko za čočkou.

Spojka mění rovnoběžný paprsek na sbíhavý.

.

.

S - střed čočky

F, F´- ohniska

f - ohnisková vzdálenost

 

Chod paprsků význačných směrů spojkou

a) paprsek procházející středem čočky se neláme

b) paprsek rovnoběžný s optickou osou se láme do ohniska

c) paprsek procházející ohniskem se láme rovnoběžně s optickou osou

.

2) rozptylky - uprostřed jsou nejtenčí, rozptylují světlo tak, jako by vycházelo z ohniska před čočkou, předmětové ohnisko je u rozptylky za čočkou a obrazové ohnisko před čočkou.

Rozptylka mění rovnoběžný svazek paprsků na rozbíhavý.

.

.

S - střed čočky

F, F´- ohniska

f - ohnisková vzdálenost

Chod paprsků význačných směrů rozptylkou

a) paprsek procházející středem čočky se neláme

b) paprsek rovnoběžný s optickou osou se láme, jako by vycházel z ohniska před čočkou

c) paprsek směřující do ohniska za čočkou se láme rovnoběžně s optickou osou

.

 

Optické přístroje

Lupa

Nejjednodušším optickým přístrojem je lupa. Většinou je tvořena jednou spojnou čočkou o ohniskové vzdálenosti menší než 25cm. Používá se k pozorování drobných předmětů nebo detailů na předmětech, které nemůžeme běžně pozorovat okem. Lupy vyrobené jako jednoduchá spojka zvětšují maximálně šestkrát, lupy vyráběné z více čoček tak třicetkrát.

.

 Lupu přímo u oka často používají řemeslníci, kteří ji mají zamontovanou tak, aby ji nemuseli u oka držet rukou.

.

Mikroskop

Mikroskop je přístroj sloužící k pozorování velmi malých předmětů. První mikroskop byl sestrojen kolem roku 1590 v Holandsku Zachariasem Jansenem.

Mikroskop se skládá ze dvou spojných soustav čoček – objektivu (soustava blíž k předmětu) s velmi malou ohniskovou vzdáleností a okuláru (soustava, ke které se přikládá oko). Na rozdíl od lupy je tedy předmět zvětšen dvakrát, nejdříve objektivem a pak ještě okulárem. Předmět se umístí kousek před předmětové ohnisko objektivu.

Optický mikroskop dosahuje zvětšení až 1500x. A nejmenší podrobnosti pozorovatelné optickým mikroskopem mohou mít velikost kolem 2μm.

.

Dalekohled

Dalekohled slouží k pozorování velmi vzdálených předmětů. První dalekohled sestavil v roce 1608 Hans Lippershey. Jeho konstrukci zdokonalil velmi brzy Galileo Galilei, který použil spojku a rozptylku, a Johannes Kepler s použitím dvou spojek. Isaac Newton má prvenství v použití zrcadla jako objektivu.

Dalekohledy, které používají jako objektiv čočku, se nazývají refraktory, ty, u kterých je objektivem zrcadlo, jsou reflektory.

Keplerův dalekohled

U Keplerova dalekohledu jsou objektiv i okulár spojky. Předmět je v nekonečnu. Objektiv vytvoří jeho obraz v obrazovém ohnisku objektivu. Okulár je umístěn tak, aby obraz vytvořený objektivem byl v jeho předmětovém ohnisku. Výsledný obraz vytvořený okulárem je převrácený.

Galileův (holandský) dalekohled

Galileo Galilei použil jako objektiv spojku a okulárem jeho dalekohledu byla rozptylka. Předmět je v nekonečnu. Objektiv vytvoří jeho obraz v obrazovém ohnisku objektivu. Okulár je umístěn tak, aby obraz vytvořený objektivem byl v jeho předmětovém ohnisku. Výsledný obraz vytvořený okulárem je přímý.

Newtonův dalekohled

Dalekohled je tvořen tubusem, ve kterém se nachází primární a sekundární zrcadlo. Primární zrcadlo má parabolický tvar a je uloženo ve spodní části tubusu. Přijímá přicházející světlo a odráží ho do svého ohniska, kde je umístěno malé sekundární zrcadlo, které odráží paprsky mimo tubus do okuláru. Vzniklý obraz je stranově převrácený.

.

.

V současné době se pro astronomická pozorování používají i jiné než optické dalekohledy, například radioteleskopy, které pracují s elektromagnetickými vlnami větší délky a s anténami.

Pro přenosné pozemní dalekohledy činila potíže jejich délka. U námořních dalekohledů se problém řešil zasunovacím tubusem. Definitivním řešením je triedr, kde se mezi okulár a objektiv vkládá dvojice hranolů, takže dráha světla se dvakrát zalomí.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Triedr

Pro účely vojenského i geodetického zaměřování se dalekohledy opatřují nitkovými kříži pro přesné zacílení. Čím větší je zvětšení dalekohledu, tím větší nároky se kladou na jejich uložení a upevnění. Zhruba do 10x zvětšení lze dalekohled držet v ruce, pro větší zvětšení je třeba stativ a pro astronomické dalekohledy pevný sloup, zakotvený hluboko do země. Takové dalekohledy se umisťují do velkých a pohyblivých kopulí.

 

Hvězdárna barona Artura Krause Pardubice

https://www.astropardubice.cz/

 

Amatérské pozorování Saturnu

https://www.youtube.com/watch?v=IOlVtC-1q8I

 

Fotoaparát

Fotoaparát je zařízení sloužící k pořizování fotografií. Každý fotoaparát je v principu uzavřená komora s objektivem, jímž dovnitř vstupuje světlo, a nějakým druhem záznamové vrstvy na druhé straně, na níž dopadající světlo kreslí obraz.

Princip fotoaparátu

https://www.youtube.com/watch?v=az2yN22vbdM

https://www.fotolab.cz/blog/jak-funguje-fotoaparat/

.

Řešení příkladů z minulého týdne

 

8.6. – 12.6.

Prověrku z minulého týdne mi poslalo 19 žáků. Všem jsem odepsal a opravil případné chyby. Pro ty co mi prověrku neposlali je správné řešení zde:

řešení

Z těch, co mi poslali čas řešení, byl nejrychlejší žák hotov za 6 minut, nejpomalejší za 17 minut, průměrný čas řešení byl 12 minut.

Nové učivo

Lom světla – učebnice strana 24

Lom neboli refrakce je přechod světla rozhraním dvou optických prostředí, při kterém se paprsek láme. Jinak řečeno lom světla nastane, když světelný paprsek prochází z jednoho prostředí do druhého prostředí. Například sluneční světlo se od vodní hladiny částečně odráží a částečně proniká do vody. Vodní hladina vytváří rozhraní mezi vzduchem a vodou. Na tomto rozhraní se světelný paprsek láme.

Lom paprsku ke kolmici

Postupuje-li paprsek do prostředí, ve kterém se světlo šíří menší rychlostí, například ze vzduchu do skla nebo do vody, nastane lom paprsku ke kolmici (α > β).

Lomený paprsek zůstává vždy v rovině dopadu.

.

α - úhel dopadu paprsku

β - úhel lomu paprsku

k - kolmice dopadu

 

Lom paprsku od kolmice

Postupuje-li paprsek do prostředí, ve kterém se světlo šíří větší rychlostí, například ze skla do vzduchu, nastane lom paprsku od kolmice (α < β).

Lomený paprsek zůstává vždy v rovině dopadu.

.

α - úhel dopadu paprsku

β - úhel lomu paprsku

k - kolmice dopadu

 

Paprsek se neláme, jestliže úhel dopadu je nulový (paprsek dopadá kolmo na rozhraní).

Lom světla

https://www.youtube.com/watch?v=ZlRhgXoZDks

Lom světla se využívá u optických čoček.

Čočka je optický prvek, který se používá ke změně šíření světla.

Čočky se nejčastěji zhotovují z různých druhů skla nebo plastické hmoty.

Povrch čočky tvoří v nejjednodušším případě dvě kulové plochy.

Podle uspořádání ploch rozlišujeme:

1) spojky - uprostřed jsou tlustší než u okrajů, soustřeďují paprsky rovnoběžné s optickou osou do ohniska

2) rozptylky - uprostřed jsou nejtenčí, rozptylují světlo tak, jako by vycházelo z ohniska před čočkou.

.

.

U čoček jsou tyto význačné body:

Spojka – předmětové ohnisko je u spojky před čočkou a obrazové ohnisko za čočkou.

.

S – střed čočky

F1 – předmětové ohnisko

F2 – obrazové ohnisko

f – ohnisková vzdálenost

o – optická osa

 

Rozptylka - předmětové ohnisko je u rozptylky za čočkou a obrazové ohnisko před čočkou.

.

S – střed čočky

F1 – předmětové ohnisko

F2 – obrazové ohnisko

f – ohnisková vzdálenost

o – optická osa

 

Rozklad světla optickým hranolem

Sluneční světlo je složeno ze všech barev viditelného spektra a lze je na ně také rozložit.

Rozklad bílého světla lze provést pomocí optického hranolu (průhledný trojboký hranol z čirého skla).

V něm se světlo při průchodu dvakrát láme. Nejprve se láme na rozhraní vzduch/sklo a potom na rozhraní sklo/vzduch. Nejméně se láme červené světlo, nejvíce se láme fialové světlo.

Rozklad světla hranolem

.

.

Příkladem rozkladu světla je duha. Sluneční světlo se láme na kapkách vody. Duhu vidíme jako barevný oblouk s vnitřním okrajem fialovým a vnějším okrajem červeným.

.

 

Příklady na procvičení:

1) Automobil jedoucí po dálnici má rychlost 110 km/h. Lyžaři při sjezdu dosahují rychlosti i 38m/s. Kdo se pohybuje rychleji?

2) Jana ušla cestou do školy 240m za 2 minuty. Jaká byla její rychlost?

3) V kolik hodin dorazí Lukáš do školy, jestliže vyrazí v 7:30 hodin a jde rychlostí 5km/h? Škola je vzdálená od jeho domu 500m.

4) Kolik km ujede během závodu vůz formule 1, jestliže se pohybuje průměrnou rychlostí

190km/h a závod trvá 2 hodiny a 15 minut?

5) Jak velkou silou přitahuje Země těleso o hmotnosti 300g.

6) Vypočítej gravitační sílu, která působí na těleso v gravitačním poli Země, jestliže těleso má objem 0,8m3 a hustotu 900kg/m3.

 

1.6. – 5.6.

Začal poslední měsíc školního roku, proto budeme opakovat učivo fyziky za 7. ročník. Pokud nebudete něco vědět, podívejte se do sešitu a zkuste příklady vyřešit. Neposílejte mi řešení někoho jiného! Při řešení příkladů si dejte pozor na správné převedení jednotek času.

Prověrka ke stažení ve Wordu na tento týden:

prověrka docx

prověrka doc

Prověrku si stáhněte do počítače, vyřešte na papír, vyplňte řešení v poznámkovém bloku nebo Wordu, uložte a při ukládání ji pojmenujte svým příjmením a třídou. Potom ji odešlete jako přílohu na adresu  jiritrunec@centrum.cz.

Do e-mailu jako předmět napište své jméno, příjmení a třídu.

Řešení pošlete do 4.6. 2020.

Prověrka pro zkopírování do poznámkového bloku je mezi čarami:

---------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:

Čas, za který jsem prověrku vyřešil na papír, ne zapsal do počítače (zaokrouhli na celé minuty):

1) Cestovní rychlost dopravního letadla Airbus A320 je 242m/s. Jakou dráhu uletí za 4 hodiny?

2) Dana projela trasu 11 km na horském kole za 1 hod 6 minut. Karolína ujela 8km za 48 minut. U které z dívek byla průměrná rychlost větší?

3) V roce 2019 v 16. etapě Tour de France dlouhé 185km z Limox do Foix Prat d’Albis  jel vítěz průměrnou rychlostí přibližně 46,25km/h. Jak dlouho jel?

4) Jak velkou silou přitahuje Země myš o hmotnosti 25g a psa o hmotnosti 21kg?

5) Dřevěný můstek přes potok je postaven tak, aby bezpečně vydržel sílu 10kN. Může se na něj postavit 10 lidí, když každý má hmotnost 85kg?

---------------------------------------------------------------------------------------------

Opakování

Kulová zrcadla

Kulová (sférická) zrcadla jsou taková zrcadla, u nichž je zrcadlící plocha nanesena na části kulové plochy.  Dělí se na dutá a vypuklá.

 

Duté zrcadlo – zrcadlící plocha je na vnitřní straně kulové plochy.

.

Vypuklé zrcadlo – zrcadlící plocha je na vnější straně kulové plochy.

.

Na obou typech zrcadel můžeme vyznačit optickou osu (tvoří ji osa souměrnosti zrcadla), střed křivosti S, poloměr křivosti r, vrchol zrcadla V (průsečík optické osy se zrcadlem), ohnisko F (leží v polovině vzdálenosti mezi středem křivosti a vrcholem zrcadla) a ohniskovou vzdálenost f (vzdálenost ohniska od vrcholu zrcadla).

Duté zrcadlo má střed křivosti S a ohnisko F před zrcadlem, vypuklé zrcadlo má střed křivosti a ohnisko za zrcadlem.

 

Chod paprsků význačných směrů u dutého zrcadla:

1) Paprsek procházející středem křivosti se odráží v opačném směru (vrací se po stejné přímce).

2) Paprsek procházející rovnoběžně s optickou osou zrcadla se odráží tak, že odražený paprsek prochází ohniskem zrcadla.

3) Paprsek procházející ohniskem se odráží tak, že odražený paprsek je rovnoběžný s optickou osou zrcadla.

4) Paprsek dopadající do vrcholu zrcadla a svírající s optickou osou úhel α se odráží tak, že odražený paprsek svírá s optickou osou úhel stejně velký α‘ (optická osa je kolmice dopadu).

 

Chod paprsků význačných směrů máte na obrázcích v učebnici na straně 20.

Chod paprsků a vytvoření obrazu u dutého zrcadla je na následujícím videu.

https://www.youtube.com/watch?v=yM6Uye4byRE

 

Chod paprsků význačných směrů u vypuklého zrcadla:

1) Paprsek procházející středem křivosti se odráží v opačném směru (vrací se po stejné přímce).

2) Paprsek procházející rovnoběžně s optickou osou zrcadla se odráží tak, že odražený paprsek zdánlivě vychází z ohniska zrcadla.

3) Paprsek směřující do ohniska se odráží tak, že odražený paprsek je rovnoběžný s optickou osou zrcadla.

4) Paprsek dopadající do vrcholu zrcadla a svírající s optickou osou úhel α se odráží tak, že odražený paprsek svírá s optickou osou úhel stejně velký α‘ (optická osa je kolmice dopadu).

 

Chod paprsků význačných směrů máte na obrázcích v učebnici na straně 22.

Chod paprsků a vytvoření obrazu u vypuklého zrcadla je na následujícím videu.

https://www.youtube.com/watch?v=S1eAaNRWXQQ

 

Využití rovinných zrcadel si můžete vyzkoušet při výrobě jednoduchého periskopu.

https://www.zsletohrad.cz/eu/fyzika/pokus10.htm

https://www.youtube.com/watch?v=F_j_BkYcF4c

Na internetu najdete mnoho dalších návodů. Pokud si periskop vyrobíte, vezměte ho v září do školy.

odpovědi na otázky z minulého týdne

 

25.5. – 29.5.

Prověrku z minulého týdne mi poslalo 17 žáků. Všem jsem odepsal a opravil případné chyby. Pro ty co mi prověrku neposlali je správné řešení zde:

řešení

Z těch, co mi poslali čas řešení, byl nejrychlejší žák hotov za 4 minuty, nejpomalejší za 15 minut, průměrný čas řešení byl 9 minut. Časy uvádím pro vaši představu o rychlosti počítání, důležitější než rychlost je počítat bez chyb.

Opakování

Světelné zdroje, rychlost  a šíření světla

Světelný zdroj je těleso, v němž vzniká světlo, které je z něj vyzařováno do okolí.

Světelné zdroje rozdělujeme na: bodové, plošné, přírodní, umělé

Prostředí, kterým se světlo šíří může být: průhledné, průsvitné, neprůhledné

Světlo se šíří ve vakuu rychlostí asi c = 300000 km/s. V ostatních průhledných prostředích je rychlost světla vždy menší než ve vakuu.

Světlo se šíří ve stejnorodém prostředí přímočaře.

V důsledku přímočarého šíření světla vzniká za neprůhlednými tělesy stín.

Odraz světla, zákon odrazu

Při odrazu světelného paprsku na rozhraní dvou prostředí (vzduch – sklo) se úhel odrazu rovná úhlu dopadu a odražený paprsek zůstává v rovině dopadu.

Plochy, které dobře odrážejí světlo, se nazývají zrcadla.

Zobrazení rovinným zrcadlem

Obraz vytvořený rovinným zrcadlem znáte, zrcadlo máte v koupelně. Obraz v rovinném zrcadle je zdánlivý (vzniká za zrcadlem), stejně velký jako předmět, stranově převrácený a vzpřímený (přímý). Zobrazovaný předmět před zrcadlem a jeho obraz jsou souměrně sdružené podle roviny zrcadla. Podívejte se na obrázky v učebnici str. 16. Rovinným zrcadlem může být i klidná vodní hladina, ve které vidíme obraz okolí.

https://www.youtube.com/watch?v=dVBlEj9hGC4

Kulová zrcadla

Kromě rovinných zrcadel se využívají také zrcadla kulová. Kulová (sférická) zrcadla jsou taková zrcadla, u nichž je zrcadlící plocha nanesena na části kulové plochy. Dělí se na dutá a vypuklá. Takovým zrcadlem je i nerezová lžíce. Podívejte se do její vnitřní strany - duté zrcadlo. Lžíci otočte a podívejte se do vnější strany -vypuklé zrcadlo.

Vlastnosti obrazu, který vzniká v dutém zrcadle, závisejí na vzdálenosti předmětu od zrcadla - obraz může být zdánlivý i skutečný (vzniká před zrcadlem), zmenšený i zvětšený, přímý i převrácený. Pokud máte doma zvětšovací kosmetické zrcátko - duté zrcadlo, můžete si vyzkoušet, že pokud se do něj díváte zblízka, je váš obraz zvětšený a přímý, ale pokud se podíváte z větší vzdálenosti, je obraz převrácený. Duté zrcadlo používá také zubař při kontrole vašeho chrupu.

Ve vypuklém kulovém zrcadle vzniká vždy zdánlivý, přímý a zmenšený obraz předmětu. Vypuklým zrcadlem jsou zpětná zrcátka u automobilů a zrcadla na křižovatkách.

Na zákon odrazu a zobrazení na rovinném a kulovém zrcadle se podívejte v tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=uttkTtFc5y8

 

Úkol:

Vezměte si zrcátko a papír, zrcátko postavte kolmo na papír a napište svoje jméno a příjmení tak, aby bylo k přečtení v zrcátku. Vyzkoušejte tiskací i psací písmo. Úkol doneste v září do školy.

 

Otázky:

1) Z následující nabídky zdrojů světla (hvězda, vlákno žárovky, laser, Slunce, zářivka, oheň, blesk, reklamní neonová trubice, světlo semaforu) vyber:

a)přírodní

b)umělé

2) Doplň ANO –NE

a)Ve všech optických prostředích se světlo šíří stejnou rychlostí.

b)Měsíc je plošný zdroj světla.

3) Světlo dorazí ze Slunce na zemi asi za 8 minut. Vypočti přibližnou vzdálenost Země a Slunce.

4) Nakresli bodový zdroj světla, nakresli a napiš, jakým způsobem se šíří světlo z tohoto zdroje.

5) Rýsuj podle návodu:

a) Vodorovné rovinné zrcadlo.

b) Kolmici dopadu.

c) Paprsek dopadající na zrcadlo pod úhlem 70°

d) Odražený paprsek.

6) Jak se nazývá těleso, ve kterém vzniká světlo a které ho vyzařuje do svého okolí? 

7) Jak se šíří světlo ve stejnorodém prostředí?

8) Mění se rychlost světla, když světlo proniká ze vzduchu do vody?

9) Co odráží světlo ze slunce na noční obloze?  

10) Šíří se světlo pomaleji v diamantu nebo ledu? (podívejte se do učebnice)

 

18.5. – 22.5.

Prověrka ke stažení ve Wordu na tento týden:

prověrka.docx

prověrka.doc

Prověrku si stáhněte do počítače, vyřešte na papír, vyplňte řešení v poznámkovém bloku nebo Wordu, uložte a při ukládání ji pojmenujte svým příjmením a třídou. Potom ji odešlete jako přílohu na adresu  jiritrunec@centrum.cz.

Do e-mailu jako předmět napište své jméno, příjmení a třídu.

Řešení pošlete do 21.5. 2020.

Prověrka pro zkopírování do poznámkového bloku je mezi čarami:

---------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:

Čas, za který jsem prověrku vyřešil na papír, ne zapsal do počítače (zaokrouhli na celé minuty):

1) Objem části lodi, která je pod mořskou hladinou (ρk = 1030kg/m3), je 20000m3. Jak velká je vztlaková síla, která na ni působí?

2) Pod vodou držíme dlažební kostku a stejně velký kus dřeva. Na co působí větší vztlaková síla?
3) Balón naplněný vodíkem má objem 15m3. Jak velkou vztlakovou silou působí na balón okolní vzduch, který má hustotu 1,3kg/m3.

---------------------------------------------------------------------------------------------

Začínáme nové učivo světelné jevy učebnice strana 5.

Učivo si prostudujte, zkuste si zezadu do sešitu vypsat důležité pojmy.

 

Světelné zdroje

Světlo vždy vychází (je vyzařováno) z určitého tělesa – světelného zdroje.

Světelný zdroj je těleso, v němž vzniká světlo, které je z něj vyzařováno do okolí.

Světelnými zdroji mohou být rozžhavené předměty (Slunce, hvězdy, plamen svíčky, vlákno žárovky).

...

Existují i studené zdroje zářivka, světluška, svítící tyčinky.

...

Světelné zdroje rozdělujeme na:

a)

Bodové – jejich velikost je vzhledem ke vzdálenosti od pozorovatele velmi malá – hvězdy. Laserové ukazovátko.

Plošné – rozměry zdroje vzhledem ke vzdálenosti od pozorovatele nelze zanedbat – světlomet auta, obrazovka televize.

b)

Přírodní – Slunce

Umělé - žárovka

 

Některá tělesa světlo nevyzařují, ale jen odrážejí (Měsíc, zrcadlo, bílé a lesklé předměty, reflexní pásky).

https://www.youtube.com/watch?v=5BQH3tahnG8

Některá tělesa světlo pohlcují (černé předměty, hluboké otvory). Pokud tělesa odráží málo světla, není možné poznat jejich kontury a prostorové uspořádání. Vidíte jen obrysy a zcela temnou plochu jimi ohraničenou.

https://www.youtube.com/watch?v=fg2x0L4YAuU

Prostředí, kterým se světlo šíří může být:

a) průhledné – světlo prochází velmi dobře a téměř se nepohlcuje (vzduch, čisté sklo, tenká vrstva vody, …)

b) průsvitné – prostředí světlo propouští, ale rozptyluje ho do různých směrů (mléčné sklo, mlha, tenký papír, ….)

c) neprůhledné – prostředí světlo pohlcuje (plech, dřevěná deska, …).

 

Rychlost světla

Světlo se šíří ve vakuu rychlostí asi c = 300000 km/s.

V ostatních průhledných prostředích je rychlost světla vždy menší než ve vakuu.

Ve vzduchu je rychlost světla téměř stejně velká jako ve vakuu.

Rychlost světla v různých látkách najdete v učebnici na straně 6.

https://www.youtube.com/watch?v=ExgtsVHs7Lo

 

Šíření světla

Světlo se šíří ve stejnorodém prostředí přímočaře.

https://www.youtube.com/watch?v=1sAudlY3BEA

S přímočarým šířením světla souvisí i fáze Měsíce. Měsíc světlo nevyzařuje, ale jen odráží. Měsíc má tvar koule a obíhá okolo Země téměř po kružnici. Z poloviny Měsíce, která je obrácená k zemi, vidíme vždy jen část osvětlenou Sluncem.

https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/fyzika/svetlo/sireni-svetla/faze-mesice

 

Stín

V důsledku přímočarého šíření světla vzniká za neprůhlednými tělesy stín. Je to místo, kam světlo neproniká. Při osvětlení více bodovými zdroji nebo plošným zdrojem vzniká za neprůhledným tělesem i polostín – místo, kam světlo proniká částečně.

https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/fyzika/svetlo/sireni-svetla

https://www.youtube.com/watch?time_continue=5&v=27zQFKzJLMY&feature=emb_title

 

Vznik stínu můžeme vidět i na obloze při zatmění Měsíce a Slunce.

Zatmění Měsíce

Měsíc se na své oběžné dráze okolo Země někdy dostane do prostoru stínu Země. Tehdy pro pozorovatele na povrchu Země nastane zatmění Měsíce. Když je celý Měsíc v plném stínu Země, je úplné zatmění Měsíce. Je-li jen část Měsíce v plném stínu Země, pozorujeme částečné zatmění Měsíce.

https://www.youtube.com/watch?v=DJYJReMIJBU

Zatmění Slunce

Měsíc se na své dráze okolo Země dostane někdy do takové polohy, že jeho vržený stín dopadá na povrch Země. Potom v místech na povrchu Země, kam nedopadají žádné paprsky ze Slunce, nastane pro pozorovatele úplné zatmění Slunce. V místech, kam dopadají paprsky jen z části Slunce, nastane pro pozorovatele částečné zatmění Slunce.

https://www.youtube.com/watch?v=7NSW2NR9UUI

https://www.youtube.com/watch?v=Vv6hLQ070Lg

https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/fyzika/svetlo/sireni-svetla/zatmeni-slunce-mesice

Odraz světla, zákon odrazu

Plochy, které dobře odrážejí světlo, se nazývají zrcadla.

Při odrazu světelného paprsku na rozhraní dvou prostředí (vzduch – sklo) se úhel odrazu rovná úhlu dopadu a odražený paprsek zůstává v rovině dopadu.

.

Ve fyzice měříme vždy úhel dopadu a odrazu jako úhel, který svírá světelný paprsek s kolmicí dopadu.

https://www.youtube.com/watch?v=yD4chWAmo98

Dopadá-li rovnoběžný svazek paprsků na rovinné rozhraní, odráží se opět rovnoběžně (učebnice strana 14, obrázek 9a).

Dopadá-li rovnoběžný svazek paprsků na nerovné rozhraní (hrbolatý povrch), odráží se různoběžně (učebnice strana 14, obrázek 9b).  Vzniká rozptýlené světlo, které se používá k osvětlení obytných místností.

Řešení úloh z minulého týdne:

výsledky

 

11.5. – 15.5.

Prověrku z minulého týdne mi poslalo 19 žáků. Všem jsem odepsal a opravil případné chyby. Pro ty co mi prověrku neposlali je správné řešení zde:

řešení

Z těch, co mi poslali čas řešení, byl nejrychlejší žák hotov za 6 minut, nejpomalejší za 25 minut, průměrný čas řešení byl 13 minut. Časy uvádím pro vaši představu o rychlosti počítání, důležitější než rychlost je počítat bez chyb.

 

Závěrečné opakování tlaku, tlaku v kapalinách a tlaku v plynech

Úkoly si vypracujte na papír:

Tlak

1) Jakým tlakem působí na stůl učebnice s rozměry 30cm krát 20cm o hmotnosti 0,3kg?

2) Lodní plachta má obsah 15m2. Vítr na ni působí tlakem 350Pa. Jakou silou tlačí vítr loď?

Hydrostatický tlak

3) Jaký hydrostatický tlak působí na ponorku v hloubce 0,45km pod hladinou moře?

4) Kterým směrem působí v kapalině hydrostatický tlak?

Tlak v kapalinách působí všemi směry.

5) Na čem závisí hydrostatický tlak v kapalině?

6) Jaký je hydrostatický tlak u dna nádoby, v níž je do výšky 8cm nalita rtuť?

Hydraulické zařízení

7) Plocha malého pístu hydraulického lisu má obsah 15cm2. Jak velký tlak vznikne v kapalině, působíme-li na tento píst vnější silou 28N?

8) Vodní lis má písty o obsahu 25cm2 a 380cm2. Jak velkou silou působí voda na velký píst, působí-li na malý píst tlaková síla 250N?

9) Ve kterém zařízení se nevyužívá Pascalův zákon?

a) hydraulický lis

b) brzdy auta

c) řadící páka v osobním automobilu

d) hydraulický zvedák

10) Princip hydraulického zařízení spočívá v tom, že:

a) na oba písty působí stejně velká síla

b) oba písty mají stejnou plochu

c) tlak je v různých místech rozdílný

d) tlak je ve všech místech stejný

Vztlaková síla

11) Těleso z hliníku o objemu 0,5m3 ponoříme do lihu (hustota lihu je 789kg/m3).

a) Jak velká gravitační síla Země na něj působí?

b) Jak velká vztlaková síla na něj působí?

c) Když těleso ponoříme hlouběji, zvětší se i vztlaková síla?

d) Porovnej tyto dvě síly a urči, jestli se těleso potopí, bude se v kapalině vznášet nebo bude plavat na hladině.

12) Urči velikost vztlakové síly, které působí na těleso o objemu 18dm3, které je ponořeno ve vodě.

13) Meteorologická sonda naplněná vodíkem má hmotnost 1,8kg a objem 10,5m3.

a) Jak velkou vztlakovou silou působí na sondu atmosférický vzduch?

b) Jak velkou gravitační silou působí na sondu Země?

c) Urči velikost výsledné síly F působící na sondu.

Příklady pro tisk:

pro tisk

Řešení úloh z minulého týdne:

výsledky

 

4.5. – 7.5.

Prověrka ke stažení ve Wordu na tento týden:

prověrka docx

prověrka doc

Prověrku si stáhněte do počítače, vyřešte na papír, vyplňte řešení v poznámkovém bloku nebo Wordu, uložte a při ukládání ji pojmenujte svým příjmením a třídou. Potom ji odešlete jako přílohu na adresu  jiritrunec@centrum.cz.

Do e-mailu jako předmět napište své jméno, příjmení a třídu.

Řešení pošlete do 7.5. 2020.

Prověrka pro zkopírování do poznámkového bloku je mezi čarami:

---------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:

Čas, za který jsem prověrku vyřešil na papír, ne zapsal do počítače (zaokrouhli na celé minuty):


1) Jak velký hydrostatický tlak je v benzínu v hloubce 0,5m? 


2) Tlak oleje v hydraulickém lisu je 20MPa. Plocha většího pístu je 15dm2. Vypočti sílu zdvihající píst.

 

3) Urči velikost vztlakové síly působící na těleso o objemu 1dm3, které je ponořeno

a)do vody,

b)do acetonu. 


---------------------------------------------------------------------------------------------

Opakování

Vztlaková síla působící na těleso v plynu

Na každé těleso obklopené plynem působí vztlaková síla.

Velikost vztlakové síly se vypočítá podle vztahu:

Fvz = Vt . ρp . g

Fvz – vztlaková síla

Vt – objem tělesa

ρp – hustota plynu

g = 10N/kg

 

Příklad:

Balón naplněný vodíkem má objem 8,5m3. Jak velkou vztlakovou silou působí na balón okolní vzduch, který má hustotu 1,3kg/m3.

Vt = 8,5m3

ρp = 1,3kg/m3

g = 10N/kg

Fvz = ?

 

Fvz = Vt . ρp . g

Fvz = 8,5 . 1,3 . 10

Fvz = 110,5N

Okolní vzduch působí na balón vztlakovou silou o velikosti 110,5N.

 

Vypočítejte:

1) Dospělý muž má objem asi 0,070m3. Vypočti vztlakovou sílu působící na něj ve vzduchu.

2) Dospělý muž má objem asi 0,070m3. Jak velká vztlaková síla na něj působí, ponoří-li se celý do vody?

3) Meteorologická sonda naplněná vodíkem má hmotnost 1,5kg a objem 10,2m3.

a) Jak velkou vztlakovou silou působí na sondu okolní vzduch, který má hustotu 1,3kg/m3?

b) Jak velkou gravitační silou působí na sondu Země?

c) Urči velikost a směr výslednice těchto sil působících na sondu.

příklady pro tisk

 

27.4. – 30.4.

Prověrku z minulého týdne mi poslalo 16 žáků, z toho jeden po termínu. Všem jsem odepsal a opravil případné chyby. Pro ty co mi prověrku neposlali je správné řešení zde:

řešení prověrky

Z těch, co mi poslali čas řešení, byl nejrychlejší žák hotov za 9 minut, nejpomalejší za 30 minut, průměrný čas řešení byl 18 minut. Časy uvádím pro vaši představu o rychlosti počítání, důležitější než rychlost je počítat bez chyb.

Něco k informatice:

V zadání jsem přesně napsal, jak mi máte práci poslat, tyto pokyny dodrželi tři žáci. Všichni jste si se mnou v hodinách informatiky založili e-mailové adresy, nebo jste používali adresy dříve založené. Jak má vypadat napsaný e-mail jste se učili v páté třídě a v prvním pololetí sedmé třídy jsme učivo společně opakovali a věnovali jsme tomu dost času. Důrazně některým z Vás doporučuji zopakovat si informatiku. Pokud mi ještě jednou přijde e-mail z neznámé adresy, ve kterém nebude vyplněný předmět, nebude nic napsáno a jediné, co bude obsahovat je příloha s nesmyslným jménem, ihned ho smažu (nemohu tušit, co to je a nechci si zavirovat počítač). Úkol budu považovat za nesplněný! U některých e-mailů ani nešlo zjistit, který žák ho poslal, a komu úkol patří.

Nové učivo

Tlak v plynech - učebnice str. 98

Atmosféra je plynný obal Země.

Tlak vzduchu, který působí ve volné atmosféře, se nazývá atmosférický tlak.

Je způsoben vlastní tíhou vzduchu, podobně jako je hydrostatický tlak vyvolán vlastní tíhou kapaliny.

Atmosférický tlak působí na všechny předměty v atmosféře. Existenci atmosférického tlaku potvrzuje Torricelliho pokus.

Skleněná trubička jeden metr dlouhá, na jednom konci uzavřená, byla naplněna až po okraj rtutí. Otevřený konec byl ponořen do misky se rtutí. Hladina rtuti v trubičce klesla asi na 76 cm, v tomto okamžiku došlo k vyrovnání atmosférického tlaku a hydrostatického tlaku sloupce rtuti v trubičce. V prostoru u uzavřeného konce trubičky bylo vakuum.

Z tohoto pokusu můžeme určit velikost atmosférického tlaku, protože je stejný jako hydrostatický tlak rtuti v trubičce ph = pa.

h = 76cm = 0,76m    (výška rtuti v trubičce) 

ρ = 13500kg/m3          (hustota rtuti)

g = 10N/kg        

ph = ?                      (hydrostatický tlak rtuti)

 

ph = h . ρ . g

ph = 0,76 . 13500 . 10

ph = 102600Pa

 

ph = pa = 102600Pa

Z pokusu vyjde velikost atmosférického tlaku vzduchu asi 103kPa.

 

Pokud by se Torricelliho pokus prováděl s vodou a ne se rtutí, bylo by nutné použít hadici dlouhou asi 10 metrů, protože voda má menší hustotu a dosáhne větší výšky než rtuť.

Podívejte se na Torricelliho pokus.

https://www.youtube.com/watch?v=HFzWepvj4J4

Protože atmosféra je udržována na místě zemskou gravitací a plyny jsou stlačitelné, atmosférický tlak dosahuje nejvyšších hodnot při hladině moře a s rostoucí nadmořskou výškou klesá. Po každých 5 km stoupání se tlak snižuje asi na polovinu.

Na velikost atmosférického tlaku má vliv teplota vzduchu, obsah vodní páry v atmosféře, nadmořská výška a zeměpisná šířka.

Pro porovnávání měření tlaku byl stanoven průměrný tlak u hladiny moře na 101,325 kPa (normální atmosférický tlak).

.

Měření tlaku vzduchu

Přístroje pro měření atmosférického tlaku vzduch se nazývají tlakoměry.

Nejstarší je tlakoměr rtuťový. Je velmi přesný, ale nepraktický na přenášení.

Aneroid

Práce s aneroidem je oproti práci se rtuťovým tlakoměrem jednodušší, protože přístroj je menší, uzavřený a odolnější. Jeho základem je uzavřená krabička, z níž je vyčerpán vzduch. Změna atmosférického tlaku v jejím okolí vyvolá buď její vydutí pružné stěny (při menším atmosférickém tlaku), nebo její prohnutí dovnitř (při větším atmosférickém tlaku). Změny tvaru jsou přenášeny na ukazatel na stupnici. Pružina zabraňuje trvalému prohnutí pružné stěny.

.

.

Jestliže je ukazatel spojen se zapisovacím zařízením, nazývá se přístroj barograf.

Barograf je měřidlo, které zaznamenává průběh tlaku během dne.

.

Tlak plynu v uzavřené nádobě

Jestliže je v nádobě menší tlak, než je tlak atmosférický, je v nádobě podtlak, například nasávání kapaliny brčkem, vývěva.

Jestliže je v nádobě větší tlak, než je tlak atmosférický, je v nádobě přetlak, například nafouknutá pneumatika, tlakové lahve.

K měření tlaku v nádobách se používají manometry.

Manometr má v sobě dutou trubičku, která je na jednom konci uzavřená a druhým koncem je připevněna k nádobě, ve které chceme měřit tlak. Působící tlak trubičku deformuje, ta mění své zakřivení, které se projeví pohybem ukazatele na stupnici.

.

 

.

Tlak v plynu vyvolaný vnějšími silami na stěny nádoby, v níž je uzavřen, je v celém objemu plynu stejný (Pascalův zákon pro plyny).

Archimédův zákon platí také pro plyny. Těleso obklopené plynem je „nadlehčováno“ vztlakovou silou, která se svou velikostí rovná tíze plynu stejného objemu, jaký má těleso.

Velikost vztlakové síly se vypočítá podle vztahu:

Fvz = Vt . ρp . g

Fvz – vztlaková síla

Vt – objem tělesa

ρp – hustota plynu

g = 10N/kg

 

20.4. – 24.4.

Dokončili jsme kapitolu (tlak v kapalinách) a proto otestujeme vaše znalosti v prověrce.

Prověrku si stáhněte do počítače, vyřešte na papír, vyplňte řešení v poznámkovém bloku nebo Wordu, uložte a při ukládání ji pojmenujte svým příjmením a třídou. Potom ji odešlete jako přílohu na adresu, kam jste dosud psali svá řešení a dotazy jiritrunec@centrum.cz.

Do e-mailu jako předmět napište své jméno, příjmení a třídu.

Řešení pošlete do 23.4. 2020.

Prověrka ke stažení ve Wordu:

prověrka doc

prověrka docx

 

Kdo nemá Word, může si zadání překopírovat do poznámkového bloku, najdete ho v příslušenství Windows.

Poznámkový blok je v každém počítači se standardně nainstalovanými Windows, ale je to jednoduchý textový editor a nejde v něm text moc formátovat.
Některé znaky budete muset zapsat jinak, jednodušeji, než jste zvyklí.
Nejvíce bude chybět horní a dolní index.
Proto metr čtvereční klidně zapište jako m2.
Příklad zápisu dalších jednotek a veličin, které budete potřebovat:
g=10N/kg, ρ=1000kg/m3, ph, F1, F2, S1, S2, Vt, Fvz, Vt a další 
Pokud nebudete vědět jak zapsat nějakou značku, napište ji klidně slovy, já si při kontrole nějak poradím.
Prověrku si nejprve vyřešte na papír a teprve potom řešení přepište do počítače.

Prověrka pro zkopírování do poznámkového bloku je mezi čarami:

---------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:

Čas, za který jsem prověrku vyřešil na papír, ne zapsal do počítače (zaokrouhli na celé minuty):


1) V jaké hloubce ve vodě je hydrostatický tlak 350kPa?

 


2) Lis má písty o obsahu 9cm2 a 150cm2. Jak velkou tlakovou silou působí na velký píst, působí-li na malý píst tlaková síla 270N?

 


3) Těleso má objem 850dm3. Vypočti velikost vztlakové síly, která působí na toto těleso,
 je-li celé ponořeno v oleji o hustotě 920kg/m3.

 


4) Na závaží, celé ponořené do vody, působí vztlaková síla o velikosti 15N. Vypočítej objem závaží.

 


Seřaď podle sebe úlohy dle obtížnosti od nejlehčí po nejtěžší pomocí číslic 1-4. (například 4,2,1,3)

Úlohy podle obtížnosti:

---------------------------------------------------------------------------------------------

 

Opakování z 6, ročníku

Plynné látky

 

Molekuly plynů se neustále neuspořádaně pohybují. Proto v plynech probíhá velmi dobře difuze – například ve třídě se velmi rychle rozšíří vůně nebo zápach.

Plynné látky mají vzdálenost mezi molekulami větší, než látky pevné a kapalné, díky tomu na sebe vzájemně působí jen velmi malými přitažlivými silami, proto jsou stlačitelné a rozpínavé (vyplní celý prostor nádoby).

Plyny lze přelévat.

Plynné těleso nemá vlastní tvar ani objem.

 

Atmosféra Země

Atmosféra je plynný obal Země sahající až do výše asi 10 000 km. Atmosféra nemá přesnou hranici, plynule přechází ve vesmír.

Dle průběhu teploty vzduchu s nadmořskou výškou se rozlišuje:

Troposféra (0-18km) Obsahuje prakticky všechnu atmosférickou vodu a probíhá v ní většina povětrnostních procesů a dějů – počasí. Teplota s výškou klesá.

Stratosféra (18-50km) – až do 30 km je v ní teplota od −45 do −75 °C (podle zeměpisné šířky). V horní vrstvě teplota s výškou stoupá, až na −15 °C. Obsahuje ozonovou vrstvu.

Mezosféra (50-80km) – teplota zde s přibývající vzdáleností od zemského povrchu klesá až na -100°C.

Termosféra (80-550km) – teplota vlivem pohlcování slunečního záření atomy a molekulami plynů dosahuje až stovek °C.

Exosféra (od 550km) – vnější vrstva atmosféry, ze které lehké plyny unikají do okolního meziplanetárního prostoru. Přechod mezi exosférou a meziplanetárním prostorem je velice plynulý, proto se neurčuje vrchní hranice.

 

Složení atmosféry

Hlavními atmosférickými plyny jsou dusík a kyslík, další plynné složky jsou zastoupeny v daleko menší míře.

Přibližné složení suché atmosféry při povrchu Země:

Dusík           78%

Kyslík           21%

Argon           necelé 1%

Oxid uhličitý, Neon, Helium, Metan, Krypton, Vodík  < 1%

Dále se v atmosféře vyskytují pevné nebo kapalné částice, takzvané aerosoly, které se do ní dostávají buď přirozenou cestou (mořská sůl), nebo díky činnosti člověka (prach, průmyslové znečištění).

Řešení úloh z minulého týdne:

Výsledky

14.4. - 17 .4.

Opakování

Tlak

1) Petr šel bruslit na rybník. Působí na něj gravitační síla 720 N. Jeho nohy pokrývají plochu 6dm2. Led vydrží tlak 5000Pa a potom se prolomí. Petr si ale myslí, že je       v bezpečí. Má pravdu?

2) Jak velkou silou musíme působit na plochu 2dm2, když tlak je 15000Pa?

Hydrostatický tlak

1) Jak velký je hydrostatický tlak v hloubce 35m pod volnou hladinou vody?

2) Hladina neznámé kapaliny je ve výšce 700 mm, tlak na dno je 6,51kPa. Urči hustotu neznámé kapaliny a z tabulek urči, o kterou kapalinu jde.

Hydraulické zařízení

1) Na píst o obsahu 0,08 m2, který se dotýká hladiny kapaliny v uzavřené nádobě, působí vnější tlaková síla. Urči velikost této síly, jestliže v kapalině vznikne tlak 1,2kPa.

Vztlaková síla

1) Všechna tělesa ve vodě mají stejný objem. Vysvětli, na které působí největší vztlaková síla.

.

2) Na těleso, celé ponořené do vody, působí vztlaková síla o velikosti 25N. Urči objem tělesa.

 

Příklady pro tisk:

pro tisk

Řešení úloh z minulého týdne:

Výsledky

6.4 – 8.4.

Opakování

Vztlaková síla

Jakou silou je třeba zvedat kamen, který je celý ponořený ve vodě, je-li jeho hmotnost 20kg a objem 7dm3.

m = 20kg

Vt = 7dm3 = 0,007m3

g = 10N/kg

ρk = 1000kg/m3

Fg = ?

FVZ = ?

Fv = ?

 

Fg = m . g

Fg = 20 . 10

Fg = 200N

 

FVZ = Vt . ρk . g

FVZ = 0,007 . 1000 . 10

FVZ = 70N

 

Výsledná síla Fv

Fv = Fg - FVZ

Fv = 200 – 70

Fv = 130N

Na zvednutí kamene je třeba síla větší než 130N.

 

Úkoly si vypracujte na papír:

1) Jakou silou je třeba zvedat kámen, který je celý ponořený ve vodě, je-li jeho hmotnost 10kg a objem 5dm3?.

2) Jak velká vztlaková síla působí na těleso o objemu 0,4m3, je-li zcela ponořeno do vody, oleje (900 kg/m3) a glycerolu (1260 kg/m3).

 

Nové učivo

 

Kdy těleso plave a kdy se potápí - učebnice str. 91

 

stejnorodé těleso (těleso vyrobené z jedné látky)

Pokud ponoříme do kapaliny stejnorodé těleso, působí na těleso dvě síly, které určují, zda těleso plave nebo klesá ke dnu.

Na těleso, které je ponořené do kapaliny působí tíhová síla Fg, která závisí na hmotnosti tělesa. Tato síla působí směrem svisle dolů. (Fg = m . g)

Na těleso, které je ponořené do kapaliny působí vztlaková síla FVZ, která závisí na hustotě kapaliny a objemu ponořené části tělesa. Tato síla působí směrem svisle nahoru. (FVZ = Vt . ρk . g)

 

Podle toho, která z těchto sil je větší, určíme, zda těleso plave, vznáší se v kapalině, nebo klesá ke dnu.

Těleso v kapalině klesá ke dnu, jestliže výslednice jeho tíhy a vztlakové síly kapaliny směřuje dolů Fg > Fvz.

Těleso v kapalině stoupá vzhůru, jestliže výslednice jeho tíhy a vztlakové síly kapaliny směřuje vzhůru Fg < Fvz.

Těleso se v kapalině vznáší, je-li výslednice jeho tíhy a vztlakové síly kapaliny rovna nule Fg = Fvz.

Ponoříme-li do kapaliny například dřevěnou krychli, vztlaková síla bude větší než tíhová a krychle začne stoupat k hladině. Po vystoupání k hladině se část krychle vynoří z kapaliny ven, tím se zmenší objem ponořené části Vt tělesa, a proto se zmenší i vztlaková síla FVZ = Vt . ρk . g. Těleso se vynoří z kapaliny jen tolik, aby se vztlaková síla vyrovnala síle tíhové.

 

Jak se bude stejnorodé těleso ponořené v kapalině chovat, můžeme určit také z hustoty tělesa ρt a hustoty kapaliny ρk.

 

Pro těleso, které se v kapalině vznáší, musí platit: Fg = Fvz

výpočet tíhové síly

Fg = m . g                             za hmotnost dosadíme m = Vt . ρt

Fg = Vt . ρt . g

výpočet vztlakové síly

FVZ = Vt . ρk . g

pro vznášení tělesa v kapalině platí

Fg = Fvz

po dosazení

Vt . ρt . g = Vt . ρk . g

objem tělesa Vtg jsou stejné, proto platí

ρt = ρk   hustota tělesa se rovná hustotě kapaliny - těleso se vznáší

 

Stejným způsobem lze odvodit vztah mezi hustotou tělesa a hustotou kapaliny i pro tělesa, která v kapalině klesají ke dnu, nebo stoupají k hladině.

 

 ρt < ρk  hustota tělesa je menší než  hustota kapaliny - těleso stoupá k hladině

hustota dřeva ρt = 600kg/m3

hustota vody ρk = 1000kg/m3

600 < 1000 hustota dřeva je menší než hustota vody - těleso ze dřeva stoupá k hladině

 

ρt > ρk hustota tělesa je větší než hustota kapaliny - těleso klesá ke dnu

hustota železo ρt = 7870kg/m3

hustota vody ρk = 1000kg/m3

7870 > 1000  hustota železa je větší než hustota vody - těleso ze železa klesá ke dnu

 

Nestejnorodé těleso (těleso z různých látek)

Proč plave loď, když je vyrobena z kovu a má větší hustotu než voda? Loď plovoucí na vodě není stejnorodé těleso, uvnitř lodi jsou prostory vyplněné vzduchem. Průměrná hustota je menší než hustota vody.

Příklady a teorie pro tisk:

opakování a nové učivo

Řešení úloh z minulého týdne:

Výsledky

 

 

 

30.3 – 5.4.

Opakování

Úkoly si vypracujte na papír:

Tlak

1) Jaký tlak způsobuje hřebík na desku, je-li obsah plochy špičky 0,01mm2 a působí-li kladivo při úderu silou 50N?

Hydrostatický tlak

1) Čech Martin Štěpánek se v květnu 2003 stal držitelem světového rekordu, když se na volném moři na Kypru ponořil jen s ploutvemi do hloubky 93m na 3 minuty a 34 sekund. Vypočítej, jaký hydrostatický tlak na něj v této hloubce působil. (hustota vody ρ = 1030kg/m3)

Hydraulické zařízení

1) Vodní lis má písty o obsahu 6cm2 a 10cm2. Jak velkou tlakovou silou působí voda na velký píst, působí-li na malý píst tlaková síla 240N?

Vztlaková síla

1) Jak vypočítáš vztlakovou sílu? Popiš veličiny ve vzorci a napiš jejich jednotky.

2) Těleso je vyrobeno z mědi, má objem 250dm3. Vypočti velikost vztlakové síly, která působí na toto těleso, je-li celé ponořeno v oleji o hustotě 920 kg/m3.

3) Kostka o objemu 1dm3 je zcela ponořená do vody. Jak velkou silou je nadlehčována? Hustota vody je 1000kg/m3.

4) Na závaží, celé ponořené do vody, působí vztlaková síla o velikosti 0,6N. Vypočítej objem závaží.

5) Na kterou kuličku působí největší vztlaková síla a proč?

.

Příklady pro tisk:

Příklady

Řešení úloh z minulého týdne:

Výsledky

 

23.3. -29.3.

 

Opakování

Úkoly – vypracujte na papír:

Tlak

1) Lyžař má hmotnost 90kg. Každá jeho lyže je široká 10cm a dlouhá 200cm. Jakým tlakem působí lyžař na sníh?

Hydrostatický tlak

1) V jaké hloubce ve vodě je hydrostatický tlak 100kPa?

Hydraulické zařízení

1) Vyhledejte příklad nějakého hydraulického zařízení.

2) V hydraulickém zařízení působí síla 100N na malý píst o obsahu 0,2m2. Velký píst má obsah 80dm2. Jaká síla působí na velký píst?

 

Vztlaková síla - učebnice str. 86

Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno vztlakovou silou, která se svou velikostí rovná tíze kapaliny vytlačené tělesem (Archimedův zákon).

Podívejte se na videa.

https://www.youtube.com/watch?v=p-M8Hw_nwug

https://www.youtube.com/watch?v=B2DwYFeZsyQ

 

http://www.fyzika.webz.cz/index.php?clanek=33&title=Archim%E9des

https://www.youtube.com/watch?v=WCpas8x5uZE

https://www.youtube.com/watch?v=UodGr6RtjNY

Velikost vztlakové síly se vypočítá podle vztahu:

Fvz = Vt . ρk . g

Fvz – vztlaková síla (N)

Vt – objem tělesa (m3)

ρk – hustota kapaliny (kg/m3)

g – 10N/kg

 

Příklad:

Dospělý muž má objem asi 0,075m3. Jak velká vztlaková síla na něho působí, ponoří-li se zcela do vody?

Vt = 0,075m3

g = 10N/kg

ρk = 1000kg/m3

Fvz =?

 

Fvz = Vt . ρk . g

Fvz = 0,075 . 1000 . 10

Fvz = 750N

Na dospělého muže o objemu 0,075m3 působí vztlaková síla o velikosti 750N.

Řešení úloh z minulého týdne:

Výsledky

 

16.3. -22.3.

Opakování

Úkoly – vypracujte na papír:

Tlak

1) Proč mají zemědělské stroje jezdící v měkkém terénu široké pneumatiky?

2) Jak velký tlak je na hrotu špendlíku o obsahu 0,015 cm2, když na jeho hlavičku

působíme silou 60N?

Hydrostatický tlak

1) Na kterých veličinách závisí hydrostatický tlak a jak se vypočítá?

2) Jaký je hydrostatický tlak v hloubce 10 m pod povrchem vody v rybníce?

 

Působení vnější tlakové síly na kapalinu - učebnice str. 83

Když na kapalinu v nádobě působí vnější síla, je tlak v kapalině ve všech místech stejný (Pascalův zákon).

Podívejte se na video.

https://www.youtube.com/watch?v=EjfNKXDJ_P8

 

Využití: hydraulické zařízení

Hydraulická zařízení využívají toho, že sílu v kapalinách snadno přenášíme a hlavně snadno zvětšujeme. Stačí správně zvětšit plochu pístu.

F1 : S1 = F2 : S2                      F1 /S1 = F2 /S2                      

 

Příklad:

V hydraulickém zařízení působí síla 50N na malý píst o obsahu 0,1m2. Velký píst má obsah 0,5m2. Jaká síla působí na velký píst?

F1 = 50N

S1 = 0,1m2

S2 = 0,5m2

F2 =?

F1 : S1 = F2 : S2

50 :0,1 = F2 : 0,5

500 = F2 : 0,5

500 . 0,5 = F2

250N = F2

Na velký píst působí síla 250N.

Řešení úloh z minulého týdne:

Výsledky

 

11.3. - 15.3.

Opakování

Hydrostatický tlak – učebnice str. 76

Výpočet hydrostatického tlaku - učebnice str. 77

Úkoly – vypracujte na papír:

učebnice str. 80/1,2,3

učebnice str. 81/2

 

Spojené nádoby - učebnice str. 81

Úkoly – vypracujte na papír:

učebnice str. 83/2