Aktuální počasí

Počasí dnes:

15. 7. 2020

bo

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 22 až 26°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Dobrý den, milí žáci, tak tentokrát v tomto školním roce naposledy...

Domácí úkol mi poslalo pouze 8 žáků, zkontrolujte si správné řešení (případně si řešení opište):

1. Dřevěný kvádr má hmotnost 420 kg a objem 0,6 m3. Vypočítej hustotu dřeva, ze kterého je kvádr vyrobený. Jaký druh dřeva byl na výrobu použitý? (Podle vypočítané hustoty hledej v tabulce F 10.)

m = 420 kg

V = 0,6 m3

ρ = ? (kg/m3)

ρ = m : V

ρ = 420 : 0,6

ρ = 700 kg/m3

Hustota dřeva je 700 kg/m3, na výrobu bylo použito dřevo dubové.

2. Prsten má objem 1,5 cm3 a hmotnost 22,8 g. Je vyrobený z ryzího zlata? (Vypočítej hustotu v g/cm3, vypočítanou hustotu převeď na jednotku kg/m3 a porovnej s hustotou zlata - tabulka CH 1.) 

V = 1,5 cm3

m = 22,8 g

ρ = ? (g/cm3)

ρ = m : V

ρ = 22,8 : 1,5

ρ = 15,2 g/cm3 = 15 200 kg/m3

ρ zlata = 19 300 kg/m3

Prsten není vyrobený z ryzího zlata.

 

Přeju vám krásné prázdniny a těším se na vás v září - doufám, že už ne na dálku:). Sešity nevyhazujte, při opakování v září se vám budou hodit. I. J.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 19. 6.

Dobrý den, milí žáci, tento týden vám naposledy posílám úkoly. Budete počítat příklady na hustotu. Nápovědu najdete v řešených příkladech z minulé hodiny. Potom si nezapomeňte napsat do sešitu poslední zápis s 2 řešenými příklady.

1) Zopakujte si:

hmotnost - značka m, základní jednotka 1 kg (schéma převodů jednotek hmotnosti je v učebnici na str. 33)

objem - značka V, základní jednotka 1 m3 (schéma převodů jednotek objemu je v učebnici na str. 28)

hustota - značka ρ,   jednotky:   kg/m3;  g/cm3

1 kg/m3 = 0,001 g/cm3

1 g/cm3 = 1 000 kg/m3

vzorec pro výpočet hustoty: ρ = m : V

Pokud bude hmotnost v kilogramech, pak objem musí být v m3hustota vyjde v kg/m3.

Pokud bude hmotnost v gramech, pak objem musí být v cm3hustota vyjde v jednotce g/cm3.

2) Úkol: Vypočítejte zadané příklady. Řešte podle vzoru z minulého týdne. Nezapomeňte na zápis, vzoreček, dosazení, výsledek se správnou jednotkou a odpověď. Zadávám zatím jednodušší příklady bez nutnosti převádět jednotky hmotnosti a objemu. Vyfocené příklady mi pošlete na můj e-mail do pátku 19. 6. (Správné řešení bude na stránkách následující víkend.) Další příklady budeme řešit v září.

1. Dřevěný kvádr má hmotnost 420 kg a objem 0,6 m3. Vypočítej hustotu dřeva, ze kterého je kvádr vyrobený. Jaký druh dřeva byl na výrobu použitý? (Podle vypočítané hustoty hledej v tabulce F 10.)

2. Prsten má objem 1,5 cm3 a hmotnost 22,8 g. Je vyrobený z ryzího zlata? (Vypočítej hustotu v g/cm3, vypočítanou hustotu převeď na jednotku kg/m3 a porovnej s hustotou zlata - tabulka CH 1.) 

 

3) Pokud je těleso celé z jedné látky (stejnorodé těleso), můžeme jeho hmotnost vypočítat pomocí vzorce m = ρ . V a jeho objem pomocí vzorce V = m : ρ.

Napište si do sešitu zápis s řešenými příklady (nad příklady přemýšlejte, pište to, co je tučně):

                  Výpočet hmotnosti tělesa

Stejnorodé těleso = celé z téže látky.

Hmotnost stejnorodého tělesa vypočítáme tak, že hustotu látky násobíme objemem tělesa: m = ρ . V

Př.: Betonový panel má objem 1,6 m3. Jaká je hmotnost betonového panelu?

betonový panel

V = 1,6 m3

ρ = 2 100 kg/m3  (F 10)

m = ? (kg)

m = ρ . V

m = 2 100 . 1,6

m = 3 360 kg

Betonový panel má hmotnost 3 360 kg.

 

                 Výpočet objemu tělesa

Objem tělesa vypočítáme tak, že jeho hmotnost dělíme hustotou látky: V = m : ρ

Př.: Jak velký by byl objem diamantu o hmotnosti 1 g?

diamant

m = 1 g

ρ = 3 500 kg/m3 = 3,5 g/cm3 (F 10)

V = ? (cm3)

V = m : ρ

V = 1 : 3,5

V = 0,29 cm3

Objem diamantu by byl přibližně 0,3 cm3.

 

Pokud jste při opisování dávali pozor, tak jste si jistě všimli, že je opět nutné hlídat správné jednotky, které k sobě patří - tedy objem v m3, hustota v kg/m3 a hmotnost v kg nebo objem v cm3, hustota v g/cm3  a hmotnost v g (zkrátka úplně stejně jako v příkladech na výpočet hustoty).

 

Přeju vám hezké slunečné dny! I. J.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 12. 6.

Dobrý den, milí žáci, tento týden se budeme věnovat počítání hustoty.

1) Zkontrolujte si správné řešení dom. úkolu z minulého týdne:

1. úkol: 

železo  ρ = 7 870 kg/m3 = 7,87 g/cm3

křída    ρ = 1 800 kg/m3 = 1,8 g/cm3

kyslík   ρ = 1,31 kg/m3 = 0,001 31 g/cm3

síra      ρ = 2 070 kg/m3 = 2,07 g/cm3

olej řepkový   ρ = 920 kg/m3 = 0,92 g/cm3

2. úkol:   

ρ =  8,5 g/cm3 = 8 500 kg/mmosaz

ρ =  0,65 g/cm3 = 650 kg/m3  dřevo smrkové

ρ =  0,792 g/cm3 = 792 kg/m3  aceton

ρ =  3,5 g/cm3 = 3 500 kg/m3  diamant

ρ =  0,002 01 g/cm3 = 2,01 kg/m3  propan

 

2) Najít hustotu dané látky v tabulkách většina z vás zvládne. Někdy ale máme těleso z neznámé látky. Kdybychom znali jeho hustotu, tak bychom mohli v tabulkách najít látku, ze které je vyrobeno. Hustotu kapalin můžeme změřit hustoměrem. Ale jak zjistit hustotu pevné látky?

Již v úvodní hodině k hustotě bylo napsáno, že pro určování hustoty neznámé látky se používá vzoreček ρ = m : V, kde m je hmotnost tělesa a V jeho objem. Takže, když budeme znát hmotnost a objem tělesa, nebude problém hustotu vypočítat. (Pokud bychom tyto veličiny neměli zadané, tak bychom těleso zvážili na váhách a objem určili pomocí odměrného válce.)

Při počítání hustoty je důležité dosazovat do vzorce hmotnost a objem ve správných jednotkách. Pokud bude hmotnost v gramech, pak objem musí být v cm3hustota vyjde v jednotce g/cm3. Pokud bude hmotnost v kilogramech, pak objem musí být v m3hustota vyjde v kg/m3. Tato důležitá pravidla si dobře zapamatujte!

A nyní už se pustíme do počítání příkladů. Pište do sešitu zepředu. Slovní zadání opisovat nemusíte. Důležitý je zápis (+ převody na správné jednotky, pokud je potřeba), vzoreček, dosazení, výsledek se správnou jednotkou a odpověď. Je to podobné, jako když řešíte slovní úlohy v matematice.

Tento týden máte zatím všechny příklady vyřešené, při opisování nad nimi přemýšlejte. Příští týden si vyzkoušíte počítání v domácím úkolu.

Do sešitu pište to, co je tučně. Znovu se podívejte, jak správně psát značku hustoty ró, není to P!

     Výpočet hustoty

1. Ocelový klíč má hmotnost 35 g a objem 4,5 cm3. Vypočítejte hustotu oceli.

m = 35 g

V = 4,5 cm3

ρ = ? (g/cm3)     (hmotnost máme v gramech, objem v cm3,hustota tedy vyjde v g/cm3)

ρ = m : V  (můžete psát ve tvaru zlomku - m nahoře v čitateli, V dole ve jmenovateli)

ρ = 35 : 4,5 (vydělte na 2 desetin. místa a pak zkontrolujte na kalkulačce)

ρ = 7,8 g/cm3 (nad rovnítkem udělejte tečku = přibližně)

Hustota oceli je 7,8 g/cm3.

 

2. Betonový panel má hmotnost 5,25 t a objem 2,5 m3. Vypočítejte hustotu betonu.

m = 5,25 t = 5 250 kg   (je nutné převést na kg)

V = 2,5 m3

ρ = ? (kg/m3)     (hmotnost máme v kg, objem v m3, hustota tedy vyjde v kg/m3)

ρ = m : V

ρ = 5 250 : 2,5

ρ = 2 100 kg/m3

Hustota betonu je 2 100 kg/m3.

 

3. V nádrži je 500 litrů nafty o hmotnosti 425 kg. Urči hustotu nafty.

m = 425 kg

V = 500 l = 500 dm3 = 0,5 m3

ρ = ? (kg/m3)    

ρ = m : V 

ρ = 425 : 0,5

ρ = 850 kg/m3

Hustota nafty je 850 kg/m3.

3) Pro zopakování všeho, co už byste o hustotě měli vědět, si pusťte video. (Vysvětlení počítání hustoty je od času 9.30.)

https://www.youtube.com/watch?v=OcUF84eLztI&t=355s

Mějte se hezky! I. J.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 5. 6.

Dobrý den, milí žáci, chválím vás za domácí úkol z minulého týdne. Většina z vás mi poslala bezchybné vypracování.

1) Zkontrolujte si správné řešení dom. úkolu z minulého týdne:

Hledejte v tabulce CH 1:

zinek: ρ = 7 130 kg/m3 = 7,13 g/cm3

dusík: ρ = 1,13 kg/m3 = 0,001 13 g/cm3

stříbro: ρ = 10 500 kg/m3 = 10,5 g/cm3

draslík: ρ = 860 kg/m3 = 0,86 g/cm3

Hledejte v tabulkách F 10:

nafta: ρ = 850 kg/m3 = 0,85 g/cm3

oxid uhličitý: ρ = 1,98 kg/m3 = 0,001 98 g/cm3

porcelán: ρ = 2 400 kg/m3 =2,4 g/cm3

led při 0 °C: ρ = 917 kg/m3 = 0,917 g/cm3

2) 1. úkol tohoto týdne bude stejný jako minulý týden, jen to trochu ztížím tím, že už vám nebudu napovídat, ve které tabulce máte hustotu hledat. Hodnoty opět vyhledávejte v naskenovaných tabulkách F 10 a CH 1 z minulého týdne.

1. úkol: Vyhledejte v tabulkách hustotu zadaných látek v kg/m3 a převeďte ji na g/cm3. Zapisujte zezadu do sešitu.

železo

křída

kyslík

síra

olej řepkový

3) Ve 2. úkolu bude zadání opačné – já vám zadám hustotu v g/cm3, vy ji převedete na jednotku kg/m3 a v tabulkách F 10 najdete látku, které tato hustota patří.

vzor:

ρ =  0,001 25 g/cm3 = 1,25 kg/m3   oxid uhelnatý

2. úkol: Převeďte zadanou hustotu na jednotku kg/m3 a v tabulkách F 10 (tentokrát jen v těchto tabulkách, ať je to o něco jednodušší) vyhledejte látku, které tato hustota patří. Zapisujte podle výše uvedeného vzoru zezadu do sešitu. Oba úkoly zasílejte vyfocené na e-mail: jerabkova.irena@gmail.com do pátku 5. 6. (Správné řešení pro kontrolu napíšu příští týden).     

ρ =  8,5 g/cm3

ρ =  0,65 g/cm3

ρ =  0,792 g/cm3

ρ =  3,5 g/cm3

ρ =  0,002 01 g/cm3

4) Na závěr si pusťte krátké video, ve kterém je ukázáno, jak se měří hustota kapalin hustoměrem. Hustoměr je skleněná baňka s vystupující „stopkou“, ve které je umístěna stupnice udávající naměřenou hustotu kapaliny. Hustotu kapaliny čteme na stupnici v místě, kde je hladina. Pokud dáme tentýž hustoměr do kapaliny s větší hustotou, stupnice bude vyčnívat více, v kapalině s menší hustotou by hustoměr naopak vyčníval nad hladinu méně. Proto nejvyšší hodnotu hustoty najdeme na stupnici hustoměru dole, naopak nejnižší hodnotu nahoře.         https://www.youtube.com/watch?v=KXnoWClu4wA

Hezký týden! I. J.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 29. 5.

Milí žáci, tento týden bude naším hlavním cílem naučit se hledat hustotu v MFCHT (Matematicko-fyzikálně-chemických tabulkách).

1) Zopakujte si:

Hustota je fyzikální veličina, která udává, jaká je hmotnost tělesa z dané látky o objemu 1 m3 nebo 1 cm3.

Hustota se značí ρ (čteme ró), na psací "ró" se podívejte do zápisu minulé hodiny.

Pro hustotu používáme jednotky: kg/m3 (čteme: kilogram na metr krychlový) a g/cm3 (čteme: gram na centimetr krychlový). Mezi nimi platí vztahy:

1 g/cm3 = 1 000 kg/m3

1 kg/m3 = 0,001 g/cm3.  

Např. hliník: ρ = 2,7 g/cm3 = 2 700 kg/m3

Pro určování hustoty neznámé látky se používá vzoreček ρ = m : V, kde m je hmotnost tělesa a V jeho objem.

2) Naskenovala jsem vám všechny hustoty z MFCHT, které jsou v tabulkách F 10 a  CH 1: Hustota CH 1

         Hustota CH 1 pokračování

         Hustota F 10

(Pokud máte staršího sourozence, který chodí na ZŠ, tak ho poproste, zda by vám půjčil Tabulky - můžete hledat přímo v nich.)

V každé tabulce jsou prvky a látky řazeny podle abecedy, takže orientace je celkem snadná, i když hlavně tabulka CH 1 obsahuje hodně prvků. Tabulky F 10 obsahují několik jednotlivých tabulek s menším počtem látek - opět je v každé tabulce abecední řazení. Tentokrát vám ještě napovím, jestli máte hustotu hledat v tabulce CH1 nebo F10. Vaším úkolem bude najít hustoty vybraných látek v jednotce kg/m3 a tyto hustoty potom převést na jednotku g/cm3( to znamená, že posunete desetinnou čárku o 3 místa vlevo). V tabulkách F 10 jsou kromě názvů látek uvedeny jen hustoty, ale v tabulce CH 1 musíte najít správný sloupeček, ve kterém je hustota - poznáte ho podle jednotky kg/ma značky hustoty, kterou máte napsanou nad správným sloupečkem (je to 3. sloupeček zprava).

vzor:

fosfor: ρ = 1 830 kg/m3 = 1,83 g/cm(CH 1)

korek: ρ = 250 kg/m3 = 0,25 g/cm (F 10)

vzduch: ρ = 1,29 kg/m3 = 0,0,001 29 g/cm (F 10)

Podívejte se do zápisu z minulé hodiny, jak máte psát značku hustoty ró a jednotky hustoty pište ve tvaru zlomku.

Úkol: Vyhledejte v tabulkách hustotu zadaných látek v kg/m3 a převeďte ji na g/cm3. Zapisujte podle pokynů a výše uvedeného vzoru zezadu do sešitu. Vyfocené zasílejte na e-mail: jerabkova.irena@gmail.com do pátku 29. 5. (Správné řešení pro kontrolu napíšu příští týden).     

Hledejte v tabulce CH 1:

zinek:

dusík:

stříbro:

draslík:

Hledejte v tabulkách F 10:

nafta:

oxid uhličitý:

porcelán:

led při 0 °C:

Mějte se hezky! I. J.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 22. 5.

Dobrý den, milí žáci, tento týden se dozvíte něco o nové fyzikální veličině, kterou je hustota.

1) Zkontrolujte si správné odpovědi na otázky z minulého týdne:

1. Petřínská rozhledna je v létě asi o 2 cm vyšší než v zimě.

2. Vrcholek Eiffelovy věže se na slunci vychyluje až o 25 cm.

3. Běžná teplota těla je asi 36 - 36,5 °C (digitální teploměr většinou ukazuje hodnotu menší).

4. Vodu bychom do venkovního teploměru použít nemohli z důvodu jejího zmrznutí při teplotách pod 0 °C.

2) Prohlédněte si obrázek v učebnici str. 38. Na levé i pravé misce vah jsou 2 stejně velká tělesa (mají stejný objem), ale jejich hmotnosti stejné nejsou. Stejně by to dopadlo, kdybychom zvážili krychličky, které jsou na obrázku v růžovém sloupečku. Všechny mají stejný objem (1 cm3), ale různou hmotnost, protože jsou z různých látek (železo, měď, hliník,….). Takže ani sochy na horním obrázku nejsou ze stejného materiálu.

tabulce str. 39 jsou uvedeny hmotnosti těles z různých látek o objemu 1 cm3 a 1 m3. Tyto hmotnosti jsou pro různé látky různé, pro stejné látky by byly stejné. Tabulka uvádí hustotu látek. Hustota je fyzikální veličina, která vyjadřuje hmotnost látky připadající na jednotku objemu (např. na 1 m3 nebo na 1 cm3). Hustota udává, jaká je hmotnost tělesa z dané látky o objemu 1 m3 nebo 1 cm3.

Otázka k zamyšlení: Musí mít těleso s větším objemem vždy větší hmotnost než těleso s menším objemem?

Správná odpověď: Samozřejmě, že nemusí. Záleží nejen na objemu tělesa, ale i na hustotě látky, z níž je těleso vyrobeno. Větší váleček ze dřeva může mít menší hmotnost než menší váleček z oceli, protože dřevo má menší hustotu než ocel (viz. tabulka v učebnici).

Hustota se značí ρ – čteme „ró“. ρ je písmeno řecké abecedy, podobně jako alfa, beta,…. jimiž jste označovali v matematice úhly. Jak se píše ρ v psací podobě uvidíte v zápisu, který vám tentokrát kvůli značce a jednotkám hustoty píšu rukou.

Pro hustotu budeme používat 2 jednotky: kg/m3 (čteme: kilogram na metr krychlový) a g/cm3 (čteme: gram na centimetr krychlový). 1 g/cm3 = 1 000 kg/m3 ;                        1 kg/m3 = 0,001 g/cm3.  (Kdybychom nabrali do stříkačky vodu o objemu 1 cm3 a zvážili ji, hmotnost by byla 1 gram. Kdybychom měli 1 m3 vody, tak by vážila 1 000 kg.)

Hustoty jednotlivých látek jsou uvedeny v Tabulkách pro základní školu (Matematicko-fyzikálně- chemické tabulky, zkratka MFCHT), které vám rozdám, až se sejdeme ve škole. Hustoty budete hledat v tabulce s označení F10 a CH 1. Nyní vám posílám alespoň naskenovanou ukázku: Hustota v MFCHT

Když máme určit hustotu neznámé látky, potřebujeme znát hmotnost 1 cm3 nebo 1 m3 této látky. Ale ne vždy můžeme z látky vyříznout krychli o tomto objemu. Pro určování hustoty neznámé látky se používá vzoreček ρ = m : V, kde m je hmotnost tělesa a V jeho objem.

Hustotu kapaliny můžeme také změřit hustoměrem - obr. str. 41.

3) Napište si do sešitu zápis:   Zápis - hustota

Přeju vám hezký týden! I. J.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 15. 5.

 

Dobrý den, milí žáci, tento týden se dozvíte ještě několik zajímavostí týkajících se teploty a teplotní roztažnosti.

 

Minulou hodinu jsme si vysvětlili, na jakém principu pracuje kapalinový teploměr (zvětšování objemu kapaliny při zahřívání) a bimetalový teploměr (zvětšování délky kovových pásků při zahřívání; 2 různé kovy – jeden se roztahuje více než druhý). Bimetalový pásek se používá i v termostatech, např. v žehličce. Podívejte se na obrázek v učebnici str. 50 vpravo dole. Při dosažení požadované teploty termostat vypne přívod proudu - bimetalový pásek se ohne a v tom místě se přeruší elektrický obvod. Při poklesu teploty žehličky se bimetalový pásek vrátí do původní polohy a žehlička opět začne svou teplotu zvyšovat.

V uvedených příkladech se teplotní roztažnosti využívá. Musíme s ní počítat ale i v jiných případech. Svou délku vlivem změny teploty mění i koleje, mosty a dráty. Přečtěte si zajímavosti v růžových sloupcích na str. 49 a 50zezadu do sešitu napište odpovědi na otázky. Vyfocené posílejte do pátku 15. 5. na můj e-mail jerabkova.irena@gmail.com. Správné odpovědi napíšu příští týden.

Otázky:

1. O kolik centimetrů je petřínská rozhledna v létě vyšší než v zimě?

2. O kolik centimetrů se na slunci vychyluje vrcholek Eiffelovy věže?

3. Jaká je běžná teplota těla zdravého člověka?

4. Mohli bychom mít venkovní teploměr místo rtuti nebo lihu naplněný obarvenou vodou? Proč?

Na meteorologických stanicích používají k měření teploty termograf. Je to zařízení, které teplotu nejen měří, ale i zapisuje. Přečtěte si růžový sloupeček na str. 52.

Při měření teploty používáme tzv. Celsiovu stupnici. Ta ale není jediná užívaná. Ve vědě se např. užívá Kelvinova teplotní stupnice - přečtěte si o ní v růžovém sloupečku na str. 45. Zajímavosti o dalších teplotních stupnicích si přečtěte v růžovém sloupečku na str. 53.

Hezký týden! I. J.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Pátek 8. 5. - státní svátek

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 1. 5. - státní svátek

V tomto týdnu máte poslední možnost zaslat mi do čtvrtka 30. 4. domácí úkol - měření teploty vzduchu (zadání najdete v předminulém týdnu).

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 24. 4.

Dobrý den, milí žáci, tento týden dokončíme učivo o teplotě - zjistíme, co se děje s objemem kapalných a pevných těles při jejich zahřívání a na jakém principu pracují teploměry. Protože 2 květnové pátky budou státní svátky, máte na studium více času. Další učivo vám zadám až za 3 týdny.

1) Zkontrolujte si správné řešení převodů z minulého týdne:

a)  7 min =   420  s                                       e)  2 h 3 min 4s =  7 384 s

b)  4 h =    14 400   s                                     f)  1 380 s =   23 min

c)  2 h 14 min =  134   min                             g)  257 min =   4  h  17 min  

d)  1 h 21 min = 4 860 s                                 h)  4 920 s =   1  h 22 min

 Vyjádři desetinným číslem (podobně jako v předminulém týdnu):

i)  8 h 30 min =  8,5 h                                     k)  36 s =    0,6  min   

j) 15 min  45 s =  15,75 min                             l)  3h 48 min =   3,8  h

 

2) Zopakujte si:

     Značka teploty : t

     Jednotka teploty: stupeň Celsia ( oC )

     Měřidlo teploty: teploměr

Teploměrů je více druhů. U kapalinového teploměru ukazuje teplotu horní konec sloupce kapaliny v úzké trubičce. Kapalinou v teploměru bývá stříbrně lesklá rtuť (pozor na rozbití teploměru - páry rtuti jsou jedovaté!) nebo obarvený líh.

Při zahřívání kapalina zvětšuje svůj objem. Různé kapaliny zvětšují svůj objem různě. Zvětšování objemu při zahřívání využívá kapalinový teploměr (kapalina stoupá při zahřívání teploměru trubičkou vzhůru).

Speciálním druhem kapalinového teploměru je teploměr lékařský - přečtěte si o něm v růžovém sloupečku na str. 48 v učebnici.

Prohlédněte si obrázky v učebnici str. 47 - 48.

Svůj objem nebo svou délku zvětšují při zahřívání i tělesa z pevných látek. Na tomto principu pracují teploměry bimetalové (bimetal = dvojkov). Tyto teploměry v sobě mají stočený kovový pásek, který je zhotovený ze dvou různých kovů, které jsou na sobě - obr. str. 48 + str. 50 nahoře. Při zahřívání se jeden kov roztahuje více než druhý, proto se spirála rozvinuje a otáčí ručičkou nad stupnicí.

Dnes se stále více používají také teploměry digitální.

Napište si do sešitu zápis:     

          Teploměry

1) kapalinové (rtuť, líh)

2) bimetalové (pásek ze 2 kovů na sobě svinutý do spirály)

3) digitální

Většina těles při zahřívání zvětšuje svůj objem (svoji délku).

Tělesa z různých látek zvětšují při zahřívání svůj objem různě.

 

Nezapomeňte na domácí úkol - měření teploty vzduchu (do 30. 4.). Zatím mi ho poslali jen tři z vás.

Hezké dny! I. J.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 17. 4. 

Dobrý den, milí žáci, posílám učivo na další týden.

Budeme se věnovat fyzikálním veličinám, které znáte - času a teplotě.

1) Zopakujte si (odpovědi najdete v minulém zápisu):

Jak se značí fyz. veličina čas? Jakou má základní jednotku? Jmenujte další jednotky času.

Kolik má minuta sekund? Kolik má hodina minut? Kolik má hodina sekund?

Jmenujte měřidla času.

2) Zezadu do sešitu procvičujte převody jednotek času (výsledky mi zasílejte vyfocené na e-mail: jerabkova.irena@gmail.com do pátku 17. 4., pro kontrolu vám správné řešení napíšu příští týden).        Žáci s podpůrným opatřením řeší převody a) - h).

a)  7 min =          s                                       e)  2 h 3 min 4s =          s

b)  4 h =                s                                     f)  1 380 s =                min

c)  2 h 14 min =          min                             g)  257 min =        h     min  

d)  1 h 21 min =          s                                 h)  4 920 s =        h     min

 Vyjádři desetinným číslem (podobně jako v předminulém týdnu):

i)  8 h 30 min =       h                                     k)  36 s =            min   

j) 15 min  45 s =      min                                 l)  3h 48 min =          h

 

3) Další fyzikální veličina, kterou již znáte, je teplota. Přečtěte si o ní v učebnici na str. 45 - 46 (nezapomeňte na zajímavosti ve sloupečku).

Do sešitu si napište zápis:       Teplota

               Značka: t

               Základní jednotka: 1 oC

              Teplotu měříme teploměrem (ve fyzice: rtuťový laboratorní teploměr).

              Celsiova stupnice: 0 oC ........ tající led

                                            100 oC ...... vařící se voda

4) Úkol, na jehož zaslání na můj e-mail jerabkova.irena@gmail.com máte čas do 30. 4.:

Měřte 7 dní po sobě, vždy ve stejnou dobu (tu si zvolte podle sebe, ale každý den ve stejný čas) venkovní teplotu vzduchu (na teploměr případně čidlo meteostnice by v tu dobu nemělo svítit sluníčko, aby výsledky nebyly zkreslené). Výsledky zapište na papír do přehledné tabulky - v 1. řádku bude den, ve druhém naměřená teplota. Měření můžete také provést během jednoho dne, kdy budete teplotu zapisovat každé 2 hodiny - podmínkou je minimálně 7 hodnot. (V tomto případě nebude v 1. řádku tabulky den, ale hodina.) Z naměřených hodnot se pokuste narýsovat graf. Na ukázkové řešení se můžete podívat zde (hodnoty jsou vymyšlené):  Měření teploty vzduchu

Pokud někdo nemá možnost měřit venkovní teplotu, tak využijte z internetu informace o teplotě v daný den ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu.

5) Na závěr, pokud máte možnost, tak si zkuste pokus ze strany 45........POZOR, ať se nespálíte - voda by měla být tak teplá, abyste v ní mohli nechat ruku chvíli ponořenou.

Hezký týden! I.J.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 10. 4.

Na tento týden nedostáváte z fyziky žádné úkoly, protože v pátek jsou velikonoční svátky. Posílám vám jen správná řešení úkolů z minulého týdne:

a)  30 min = 1 800  s             6 min 14 s =  374  s              3 h 6 min 2s = 11 162 s

      2 h =  7 200     s             1 h 8 min =   4 080 s             1 d 2 h 20 min = 94 800 s

b) Vyjádři v hodinách a minutách: 147 min =  227 min            4 260 s = 1 h 11  min

c) Vyjádři desetinným číslem v hodinách (minuty děl 60): např. 12 min = 0,2  h

   4 h 30 min =  4,5  h                                        45 min =  0,75  h                    

   1 h 15 min =   1,25 h                                      105 min = 1,75 h

d) Vyjádři desetinným číslem v minutách (sekundy děl 60): např. 4 min 18 s =  4,3 min

    6 s = 0,1      min                                         2 min 12 s =   2,2 min 

    75 s =   1,25 min                                         5 min 45 s =  5,75 min

e) 1/5 minuty; 67 sekund; 1 minuta 12 sekund; 120 sekund; 3 minuty; 1/12 hodiny

Přeju vám hezké Velikonoce! I. J.

P. S. Kdyby někomu z vás fyzika přeci jen chyběla, tak může začít pracovat na úkolu, na jehož zaslání na můj e-mail budete mít čas až do konce dubna.                           Úkol: Měřte 7 dní po sobě, vždy ve stejnou dobu (tu si zvolte podle sebe, ale každý den ve stejný čas) venkovní teplotu vzduchu (na teploměr případně čidlo meteostnice by v tu dobu nemělo svítit sluníčko, aby výsledky nebyly zkreslené). Výsledky zapište na papír do přehledné tabulky - v 1. řádku bude den, ve druhém naměřená teplota. Měření můžete také provést během jednoho dne, kdy budete teplotu zapisovat každé 2 hodiny - podmínkou je minimálně 7 hodnot. (V tomto případě nebude v 1. řádku tabulky den, ale hodina.) Z naměřených hodnot se pokuste narýsovat graf. Na ukázkové řešení se můžete podívat zde (hodnoty jsou vymyšlené):  Měření teploty vzduchu

Pokud někdo nemá možnost měřit venkovní teplotu, tak využijte z internetu informace o teplotě v daný den ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 3. 4.

Dobrý den, milí žáci, tak vás opět po týdnu zdravím. Tento týden nás čeká opakování hmotnosti a toho, co víte z prvního stupně o času.

1) Zopakujte si podle sešitu postup měření hmotnosti pevného a kapalného tělesa na rovnoram. váhách. Jak byste určili hmotnost jednoho připínáčku?

(Správná odpověď: Na váhách určíme hmotnost např.100 stejných připínáčků a tuto hmotnost vydělíme stem.)

2) Nyní nás čeká další fyzikální veličina, kterou znáte z 1. stupně a se kterou se denně setkáváte - veličina čas. Jednotky času byste určitě vyjmenovat dokázali. Tou základní je sekunda. Jediné, co možná neznáte, je značka času. Čas se značí t (z anglického "time").

Do sešitu si napište tento zápis

                             Čas

                    značka : t

                    základní jednotka: 1 sekunda (s)

                    další jednotky : minuta (min)

                                             hodina (h)

                                             den (d)

                                             týden

                                             měsíc

                                             rok

                     1 min = 60 s

                     1 h = 60 min       1 h = 3 600 s

                     1 d = (24 . 3 600) s = 86 400 s

                   

                         Měření času

                     - hodiny sluneční, vodní, přesýpací, kyvadlové, digitální, atomové,                             stopky, metronom

Pod zápis nakreslete "buřtíky" z modrého rámečku str. 56.

 

O času máte v učebnici psáno na stránkách 55 - 59. Můžete si přečíst i zajímavosti v růžových sloupcích a prohlédnout si obrázky.

 

3) Zezadu do sešitu procvičujte převody jednotek času (výsledky pro kontrolu vám  napíšu příští týden, můžete mi je ale také zasílat do pátku 3. 4. vyfocené na e-mail: jerabkova.irena@gmail.com):                                                                                Žáci s podpůrným opatřením řeší u každého zadání 1. řádek.

 a)  30 min =          s                 6 min 14 s =        s                 3 h 6 min 2s =          s

      2 h =                s                1 h 8 min =          s                 1 d 2 h 20 min =        s

b) Vyjádři v hodinách a minutách: 147 min =        h   min            4 260 s =       h   min

c) Vyjádři desetinným číslem v hodinách (minuty děl 60): např. 12 min = 0,2  h

   4 h 30 min =       h                                        45 min =          h                    

   1 h 15 min =        h                                       105 min =         h

d) Vyjádři desetinným číslem v minutách (sekundy děl 60): např. 4 min 18 s =  4,3 min

    6 s =          min                                           2 min 12 s =       min 

    75 s =          min                                         5 min 45 s =        min

e) Seřaďte následující časové intervaly od nejkratšího po nejdelší:                     3 minuty; 67 sekund; 1 minuta 12 sekund; jedna dvanáctina hodiny; 120 sekund;         jedna pětina minuty.

 

4) A na závěr si zkuste "pokus" podle úlohy č. 1 na straně 59, ale nepodvádět! :) Souseda v lavici vám na minutu snad někdo doma nahradí.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 27. 3. (1 vyuč. hodina)

Dobrý den, žáci 6. B, posílám vám učivo na další týden (do 27. 3.).

Stále zůstáváme u měření hmotnosti.

1) Zkontrolujte, zda jste minulý týden správně převáděli jednotky:

 83,16 g = 83 160 mg                           1,25 t = 1 250 kg

78, 28 cm3 =0,078 28 l                         49,31 mg = 0,000 049 31 kg

480,7 m = 0,480 7 km                          0,884 km = 884 m

5,435 kg = 5 435 000 mg                      88,59 dm = 885,9 cm

0,25 dm3 = 0,000 25 m3                        0,73 cm = 0,007 3 m

0,428 l = 428 cm3                                            71,13 dm3 = 71 130 cm3

48,6 l = 0,048 6 m3                              86,8 dm3 = 86 800 cm3

75,563 kg = 75 563 g

2) Zopakujte si:

Veličina      Značka          Základní jedn.          Další jednotky          Měřidla

Délka              l, d           metr - m                  mm, cm, dm, km     svinovací metr,....

Objem              V            metr krychl. - m3       cm3, dm3, l, ml,...     odměrný válec

Hmotnost         m            kilogram - kg           mg, g, t,....               váhy (kuchyňské,

                                                                                                      laboratorní,...)

3) Zopakujte si podle sešitu, jak se měří hmotnost pevného tělesa na rovnoram. váhách.

4) Zamyslete se nad tím, jak bychom změřili hmotnost vody, kterou jste si nalili do skleničky...........

Kapalinu nemůžeme nalít přímo na misku vah, musíme ji vážit s nějakou nádobou, do níž ji přelejeme. Můžeme to udělat dvěma způsoby:

a) Určíme hmotnost nádoby, do níž potom kapalinu nalijeme. Potom určíme hmotnost nádoby s kapalinou a na závěr obě hmotnosti odečteme ... tím dostaneme hmotnost kapaliny.

b) Na levou misku vah dáme nádobu a na pravou nebudeme dávat závaží, ale nějaké drobné předměty, které nám nádobu vyváží - např broky nebo písek. Potom do nádoby nalijeme kapalinu  a na pravou misku dáme závažíčka tak, aby se ukazatel vah kýval kolem střední čárky na stupnici..... po sečtení hmotnosti závažíček rovnou dostáváme hmotnost kapaliny.

5) Napište si zápis do sešitu:

                            Měření hmotnosti kapalin

1. Suchou nádobu vyvážit broky

   (hmotnost broků = hmotnosti závaží)

2. Nalít kapalinu a určit její hmotnost pomocí závaží

6) Přečtěte si v učebnici na str. 36, jak určit hmotnost nějakého lehkého předmětu (Vážíme různá tělesa) a pokud ti doma půjčí kuchyňské váhy, můžeš to i vyzkoušet.

Na závěr této kapitoly si přečtěte shrnutí v rámečku na str. 37 a zajímavosti v růžovém sloupci. A kdo chce po návratu do školy získat malou jedničku, tak ať vypracuje zezadu do sešitu alespoň 3 úlohy ze stran 36 nebo 37 u otazníků. (Řešení úkolů - stačí vyfocené ze sešitu - mi můžete také zaslat na e-mail: jerabkova.irena@gmail.com)

Hezký týden! I. J.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dobrý den, milí žáci, posílám vám učivo z fyziky na tento a příští týden (do 20. 3.).

1) Zezadu do sešitu vyřešte převody jednotek (výsledky pro konrolu pošlu příště):

Převody

2) Minulou hodinu jsme si ukazovali rovnoramenné váhy - napište si do sešitu nadpis

                                           Rovnoramenné váhy

pod nadpisem si vynechte asi 9 cm místa (nalepíte si tam obrázek, který mám pro vás nakopírovaný) a pod vynechané místo si napište zápis:

Na rovnoramenných váhách měříme hmotnost tím, že porovnáváme hmotnost tělesa s hmotností závaží, kterou známe.

Aretace - zařízení, kterým se vahadlo uloží tak, aby se nepohybovalo a neopotřebovával se břit. 

Před každým měřením postavíme váhy pomocí stavěcích šroubů do vodorovné polohy.

3) Přečtěte si v učebnici text str. 34 - 35 (Vážení) a napište si zápis do sešitu:

                                   Měření hmotnosti pevného tělesa

1. Postavit váhy do vodorovné polohy a vyvážit je (např. papírky).

2. Těleso na levou misku, odhadnout hmotnost.

3. Závaží na pravou misku - přidávat nebo ubírat, dokud se jazýček neustálí na střední čárce stupnice.

4. Hmotnost tělesa se rovná součtu hmotností všech závaží na pravé misce.

Např. m = 127,85 g

Mějte se hezky! I. J.