Aktuální počasí

Počasí dnes:

14. 7. 2020

obl

Bude polojasno až oblačno. Denní teploty 21 až 25°C. Noční teploty 13 až 9°C.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Pondělí 15. 6. + pátek 19. 6.

Milí žáci, ještě chvíli deváťáci, tento týden vám posílám učivo naposledy.

1) Minulý týden jste měli za úkol pozorovat družice Starlink. Z vašeho pozorování mi přišla zpráva pouze od jednoho deváťáka. Začátek týdne kvůli velké oblačnosti pozorování nepřál, ale jestli jste vzhlédli k obloze ve čtvrtek, byl to hezký zážitek i bez družic. Pokud si někdy vzpomenete, tak se na družice podívejte - nejzajímavější je pozorování po vypuštění nové sady. V první půlce srpna budou na noční obloze pozorovatelné meteorické roje (lidově "padající hvězdy"). A podle pověry - když si budete něco přát, tak se vám to třeba splní.....:))

2) Minulý týden jsme se zabývali družicemi a jejich účelem. Ale kromě družic jsou do vesmíru posíláni i kosmonauti. Za bezmála šedesátiletou historii letů se do kosmu podívalo téměř 600 osob. Prvním z nich byl Jurij Alexejevič Gagarin, který odstartoval do vesmíru dne 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 z ruského kosmodromu Bajkonur v dnešním Kazachstánu. https://www.youtube.com/watch?v=b0ktgWlN7SE

Na povrchu Měsíce přistála 1. kosmická loď s lidskou posádkou - americké Apollo 11 - 21. července 1969. V letech 1969 - 72 odstartovalo k Měsíci 6 podobných výprav, které přivezly řadu vzorků měsíčních hornin a na povrchu Měsíce zanechaly malé terénní vozidlo. Cesta k Měsíci trvala 3 dny.

https://www.youtube.com/watch?v=cwZb2mqId0A

Prvním a jediným naším kosmonautem ve vesmíru byl československý kosmonaut Vladimír Remek (1978). https://www.youtube.com/watch?v=PywFx1xoKJA

Jak kosmonauti chodí na záchod: https://www.youtube.com/watch?v=3ywsEmR8zyw

Na oběžné dráze Země byly sestaveny orbitální stanice určené k dlouhodobému pobytu a výzkumu kosmonautů. V současné době je v činnosti např. Mezinárodní kosmická stanice (ISS) (klikni na obrázek).

.

Všechny kosmické lety začínají startem nosné rakety nebo raketoplánu z kosmodromu (např. Cape Canaveral na Floridě, Bajkonur v Kazachstánu, Korou ve Francouzské Guayaně).

3) Shrnutí - zápis:

             Kosmonautika

1. umělá družice Země - sovětský Sputnik 1 - r. 1957

Družice:

a) spojové (komunikační) - přenášejí TV programy, telefonní hovory a počítačová data

b) navigační - pomáhají určovat přesnou polohu

c) meteorologické - předpovídání počasí

d) družice pro dálkový průzkum Země - snímky zemského povrchu (mapy, hledání nerostných surovin, odhalování požárů)

e) astronomické - sledují kosmické objekty

f) špionážní (zpravodajské) - kontrolují dodržování mezistátních dohod

Hubblův kosmický dalekohled - vypuštěn r. 1990

meziplanetární sondy - k planetám sluneční soustavy

                  Pilotované kosmické lety

1. let člověka do vesmíru - 12. 4. 1961 - J. A. Gagarin (Vostok 1)

1. výstup na Měsíc - r. 1969 - N. Armstrong + E. Aldrin (Apollo 11)

československý kosmonaut ve vesmíru - r. 1978 - Vladimír Remek

Na oběžné dráze Země byly sestaveny orbitální stanice k dlouhodobému pobytu kosmonautů (např. Mezinárodní kosmická stanice).

Kosmické lety začínají startem rakety nebo raketoplánu z kosmodromu.

O vesmíru by se dalo mluvit roky a stejně bychom nebyly u konce. Probrali jsme hlavně naše nejbližší okolí - sluneční soustavu. Ve vesmíru je takových soustav mnoho a mnoho... Další informace si můžete najít v literatuře nebo na internetu.

Přeju vám krásné prázdniny, úspěšný start v září a třeba někdy na shledanou....

Irena Jeřábková

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 8. 6. + pátek 12. 6.

Dobrý den, milí žáci, v následujících dvou týdnech se ještě budeme  věnovat astronomii.

1) Zkontrolujte si správné řešení testu z minulého týdne:Řešení testu

2) Popsali jsme si hlavní složky sluneční soustavy, ale zatím jsme nezmínili tělesa, která vyslal do vesmíru člověk.

Rozvoj raketové techniky ve 2. polovině minulého století umožnil dosáhnout kosmických rychlostí a uskutečnit lety na oběžné dráze. K tomu, aby těleso obíhalo kolem Země, je nutná tzv. první kosmická rychlost 7,9 km/s. K opuštění gravitačního pole Země je nutné dosáhnout druhé kosmické rychlosti 11,2 km/s.

První umělá družice Země - sovětský Sputnik 1 - vyslaná do vesmíru r. 1957 byla kovová koule o průměru 58 cm se 4 anténami.

https://cz.sputniknews.com/video/201710046077787-kosmos-umela-druzice-sputnik/

Dnešní družice mají různé tvary i velikosti (obrovské válce, krabice s křídly o rozpětí až 20 m a hmotnosti až 1000 kg), mají radiové spojení s řídícím centrem a panely slunečních baterií pro napájení přístrojů elektrickým proudem.

Na obrázku jsou umělé družice amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku zkoumající Zemi (pro zvětšení klikni na obrázek):

.

Dnes jsou ve vesmíru tisíce družic a také úlomky a součástky ze starých družic (kosmické smetí).

Družice slouží nejrůznějším účelům:

a) spojové (komunikační) přenášejí TV programy, telefonní hovory a počítačová data

b) navigační pomáhají určovat přesnou polohu

c) meteorologické slouží k předpovídání počasí

d) družice pro dálkový průzkum Země pořizují snímky zemského povrchu (mapy, hledání nerostných surovin, odhalování požárů)

e) astronomické sledují kosmické objekty

f) špionážní (zpravodajské) kontrolují dodržování mezistátních dohod

Hubblův kosmický dalekohled byl vypuštěn pomocí amerického raketoplánu v r. 1990. Jeho součástí je zrcadlový dalekohled o průměru 2,4 m s citlivými kamerami a detektory, pořizuje detailní snímky mlhovin a galaxií. Byl již několikrát opravován přímo na oběžné dráze.

https://www.denik.cz/veda-a-technika/nasa-hubble-teleskop-dalekohled-vesmir.html

Na snímky pořízené Hubblovým teleskopem se můžete podívat také v následujících videích:

https://www.youtube.com/watch?v=dzBhB1h9B8I

https://www.youtube.com/watch?v=LXlm1LVYYmQ

K planetám sluneční soustavy, Slunci i planetkám jsou vysílány meziplanetární sondy.

3) V posledním roce jsou velmi diskutované družice Starlink.

Starlink je satelitní konstelace připravovaná společností SpaceX Elona Muska. Měla by celkem zahrnovat téměř 12 tisíc družic, jež budou poskytovat širokopásmové připojení k internetu. Celá konstelace by měla být dokončena do roku 2027. Družice budou rozmístěny na mnoha drahách kolem Země ve třech výškových pásmech. Vědci však projekt kritizují s tím, že zhorší viditelnost pro výzkumné teleskopy. Roční zisk z tohoto projektu by měl dle analýz Muskově firmě postupně přinést až miliardy dolarů. Vědci nicméně kvůli štítu ze satelitů očekávají, že se efektivita pozorování vesmíru sníží až o třetinu. A aktivity SpaceX v tomto projektu hlasitě napadají.
 
4) Splnění úkolu tohoto týdne bude záviset na jasnosti noční oblohy . V aplikaci si najděte, kdy budou prolétávat družice nad vaším bydlištěm a pokud to počasí dovolí, podívejte se na oblohu a počítejte. Z výsledku svého pozorování mi pošlete zprávu (kolik družic jste napočítali).

https://www.elonx.cz/navod-jak-snadno-sledovat-druzice-konstelace-starlink-na-nocni-obloze/

Tak hodně štěstí při pozorování a hlavně ať výsledek přijímacích zkoušek je podle vašich představ! I. J.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 1. 6. + pátek 5. 6.

Dobrý den, milí žáci, tento týden budeme hlavně opakovat probrané učivo.

1) Zopakujte si:

Slunce je nám nejbližší hvězda; poloměr: 700 000 km; stáří: asi 4,6 miliardy let

Jádro Slunce má teplotu asi 15 milionů °C, viditelný povrch Slunce asi 6000 °C; sluneční skvrny 4000 °C. Zdrojem veškeré energie je přeměna vodíku v helium.

Komety jsou tvořeny hlavou (jádro + koma) a chvostem.

Halleyova kometa - 1 x za 76 let.

Meteoroidy - některé vznikají postupným rozpadem komet. Pokud meteoroid vnikne do zemské atmosféry, způsobí jev meteor = silné zjasnění. Pokud se neodpaří a dopadne na Zemi = meteorit.

Galaxie obsahuje asi 200 miliard hvězd, má tvar plochého disku.

Druhy hvězd: obři, trpaslíci, bílí trpaslíci, neutronové hvězdy

Souhvězdí - různě vzdálené hvězdy, které vytvářejí nějaký obrazec (např. Velký a Malý vůz).

2) Abyste si dokázali udělat představu o tom, jak daleko jsou od nás některé hvězdy, které je možné vidět očima, přečtěte si odpovědi na 2 otázky položené přednímu českému astronomovi a astrofyzikovi Jiřímu Grygarovi  (zdroj: časopis Forte 2/2014 - Už v dětství jsem věděl, že budu HVĚZDÁŘ) (pro zvětšení klikněte na obrázek).

.

3) Zkuste si on-line test "Znáte naši slunečni soustavu?": https://www.tyden.cz/rubriky/relax/test-znate-nasi-slunecni-soustavu_180316.html#kviz-24

4) Test - pokud budete psát zezadu do sešitu, tak napište číslo otázky a správnou odpověď celou větou. Řešení testu zašlete na můj e-mail jerakova. irena@gmail.com do pátku 5. 6.

Test.docx

Test.pdf

Přeju vám hezký, už červnový, týden! I. J.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 25. 5. + pátek 29. 5.

Dobrý den, milí žáci, tento týden bude naším tématem Slunce, komety, hvězdy a souhvězdí.

1) Zkontrolujte si správné řešení pracovního listu z minulého týdne: Řešení PL

2) Slunce

Slunce je nám nejbližší hvězda. Je to plynná koule o poloměru 700 000 km a hmotnosti přibližně 330 000 krát větší než je hmotnost Země. Slunce se otočí jednou kolem osy za 25 dní. Je složeno ze žhavých plynů a plazmy. Vlastnosti závisí na vzdálenosti od jeho středu.

Jádro má hustotu asi 160 000 kg/m3 a teplotu 15 milionů °C.

Vnější atmosféra (koróna) má hustotu menší než vzduch (10-11kg/m3).

Viditelný povrch Slunce má teplotu asi 6000 °C.

Sluneční skvrny jsou místa s nejnižší teplotou - okolo 4000 °C.

Okolní mezihvězdný prostor má mnohem nižší (mrazivé) teploty → příroda se snaží o vyrovnání obrovských teplotních rozdílů → nesmírné toky energie se šíří ze Slunce do okolního kosmického prostoru.

Energie Slunce vzniká přeměnou jader vodíku v jádra atomů hélia (za sekundu se přemění asi půl miliardy tun vodíku v hélium).

Stáří Slunce se odhaduje na 4,6 miliardy let. Ještě nejméně stejnou dobu bude Slunce zářit.

3) Planetky

V gravitačním poli Slunce se kromě planet a jejich měsíců pohybují statisíce drobných těles s rozměry metrů až stovek kilometrů, která se nazývají planetky. Nejvíce jich je mezi drahami Marsu a Jupiteru. Některé z nich se podobají obrovským kamenům – podívejte se do učebnice str. 49. Astronomové pojmenovali více než 16 000 z nich.

4) Komety

Komety obíhají po elipsách kolem Slunce. Tvoří je pevné jádro (špinavá sněhová koule) o rozměrech 0,5 až 20 km obklopené řídkou atmosférou a prachem (tzv. koma). Jádro + koma dohromady tvoří hlavu komety. Hlava může mít průměr až 100 000 km. Na hlavu navazuje chvost z plynů a prachových částic dlouhý i stovky milionů km.

Po značnou část oběhu je jádro komety neaktivní. Až když se začne přibližovat ke Slunci, začíná se jádro zahřívat a uvolňují se z něho plyny, které tvoří komu. Při dalším přibližování ke Slunci se objeví chvost. Pokud je v té době nablízku Země, můžeme vidět nádherný kosmický úkaz. Po průletu kolem Slunce chvost mizí, později i koma.

Nejznámější je Halleyova kometa (učebnice str. 50), která oběhne Slunce jednou za 76 let. Její návrat je očekáván v roce 2062.

Při přiblížení ke Slunci se komety postupně rozpadají na malé částice obíhající kolem Slunce po elipse = meteoroidy. Pokud meteoroid vlétne do zemské atmosféry, je v ní zbrzděn a rozžhaví se = meteor (lidově "padající hvězda"). Neobyčejně jasné meteory se nazývají bolidy. Většina meteorů se v atmosféře vypaří, na zemský povrch dopadnou jen zbytky velkých meteoroidů = meteority.

V určitých obdobích roku můžeme pozorovat zvýšený výskyt meteorů - meteorické roje (viz. tabulka str. 50).

5) Galaxie

Slunce je jednou z mnoha hvězd, které tvoří soustavu zvanou Galaxie. Okem pozorujeme hvězdy, od kterých se k nám šíří světlo desítky i stovky let. Galaxie obsahuje asi 200 miliard hvězd vytvářejících plochý disk (obr. str. 69). Průměr Galaxie je asi 100 000 světelných let, tloušťka 1500 l.y. Hvězdy zde nejsou rozloženy rovnoměrně.

Ve vesmíru jsou miliony galaxií, malým hvězdářským dalekohledem je možné jich pozorovat několik stovek (jsou vzdálené desítky milionů světelných let).

6) Hvězdy

Hvězdy září vlastním světlem, jsou tvořeny velmi žhavým plynem, mají mnohem větší hmotnost než planety. Na povrchu mají nejméně 1500 °C, nejvíce 100 000 °C. Podle velikosti se dělí na obry (rozměr větší než průměr dráhy Země okolo Slunce), trpaslíky (např. Slunce), bílé trpaslíky a neutronové hvězdy (průměr jen asi 10 - 15 km).

7) Souhvězdí

Již ve starověku seskupili pozorovatelé oblohy hvězdy do různých obrazců = souhvězdí, kterým dali jména. Celá obloha je rozdělena na 88 souhvězdí.

U nás je během celého roku vidět Velká medvědice a Malý medvěd, jejichž součástí je Velký a Malý vůz. Hvězdy v souhvězdích jsou od Země v různé vzdálenosti.

Ve vesmíru se vše pohybuje, i hvězdy. Během jednoho lidského života však pohyb tak vzdálených objektů nepoznáme. Podívejte se, jak vypadal Velký vůz v minulosti a jak bude vypadat v daleké budoucnosti: https://www.youtube.com/watch?v=I9rcN62X508

Více o souhvězdích si můžete přečíst v učebnici str. 78 - 85.

8) Shrnutí - zápis:

           Slunce

- obrovská koule ze žhavých plynů a plazmy

poloměr: 700 000 km

stáří: asi 4,6 miliardy let

1 otočení kolem osy: 25 dní

 

jádro Slunce:  hustota - 160 000 kg/m3

                        teplota - 15 milionů °C

koróna (vnější atmosféra): hustota - 10-11 kg/m3

viditelný povrch Slunce: t = 6000 °C

sluneční skvrny: t = 4000 °C

Zdrojem veškeré energie je přeměna vodíku v helium.

 

          Komety

- obíhají po elipsách kolem Slunce

hlava komety = jádro (pevné) + koma (řídká atmosféra okolo jádra)

chvost - z plynů a prachových částic

Halleyova kometa - 1 x za 76 let (r. 2062).

 

                Meteoroidy

- drobná tělesa sluneční soustavy

- některé vznikají postupným rozpadem komet

Pokud meteoroid vnikne do zemské atmosféry, způsobí jev meteor = silné zjasnění. Pokud se neodpaří a dopadne na Zemi = meteorit.

 

               Galaxie

- soustava kosmických těles, do které patří i sluneční soustava

- obsahuje asi 200 miliard hvězd

- má tvar plochého disku

 

            Druhy hvězd

- obři

- trpaslíci (Slunce)

- bílí trpaslíci

- neutronové hvězdy

 

             Souhvězdí

- různě vzdálené hvězdy, které vytvářejí nějaký obrazec

např. Velká medvědice, Malý medvěd, Velký a Malý vůz

Přeju hezké jarní dny! I. J.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 18. 5. + pátek 22. 5.

Dobrý den, milí žáci, tento týden si zopakujete prostřednictvím řešení pracovního listu vlastnosti Jupiteru a Saturnu (některé byste měli znát, některé budete muset dohledat na internetu nebo v učebnici) a také si zopakujete pojmy z elektřiny.

1) Zkontrolujte si správné řešení úkolů z minulého týdne:

Planety zemského typu

2. Mají méně měsíců nebo nemají žádný měsíc.

3. Mají relativně malou hmotnost.

5. Mají pevný povrch.

8. Mají poměrně velkou průměrnou hustotu.

Venuše:

R = 108 . 106 km

T = 0,61 r = 0,61 . 365,24 . 24 . 3 600 = 19,2 . 106 s

v = ? (km/s)

s = 2 . π . R

s= 2 . 3,14 . 108 . 106

s = 678,2 . 106 km

 

v = s/T

v = 678,2 . 106 / 19,2 . 106

v = 35 km/s

Průměrná rychlost Venuše na dráze kolem Slunce je přibližně 35 km/s.

2) Úkol pro vás: Pokud máte možnost, vytiskněte si pracovní list, vyřešte a vyfocený pošlete na e-mail jerabkova.irena@gmail.com do pátku 22. 5. Správné řešení pro kontrolu vám napíšu příští týden. Pokud nemáte možnost tisku, řešte zezadu do sešitu. U 1. úkolu si udělejte do sešitu 2 sloupečky s nadpisy JupiterSaturn a pod nadpisy vypisujte správné charakteristiky. U 2. úkolu nakreslete do sešitu schematické značky a k nim dopište názvy součástek a u 3. úkolu vyřešte do sešitu křížovku (chci celé řešení, ne jen tajenku). Vyfoťte a do pátku 22. 5. pošlete na můj e-mail.

PL - planety, elektřina

Hezký týden! I. J.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 11. 5. + pátek 15. 5.

Dobrý den, milí žáci, tento týden se budeme věnovat opakování učiva o planetách a zajímavostem o Měsíci.

1) Vrátíme se k planetám zemského typu.

1. úkol: Z následujících vlastností planet vyberte jen ty, které charakterizují všechny planety zemského typu (zezadu sešitu napište nadpis Planety zemského typu a pod něj vypište pravdivé vlastnosti):

1. Mají větší počty měsíců.

2. Mají méně měsíců nebo nemají žádný měsíc.

3. Mají relativně malou hmotnost.

4. Mají větší rozměry i hmotnost.

5. Mají pevný povrch.

6. Jsou tvořeny převážně plyny.

7. Mají mohutné atmosféry.

8. Mají poměrně velkou průměrnou hustotu.

9. Mají malou průměrnou hustotu.

10. Rotují rychle kolem vlastní osy.

2. úkol: (řešte zezadu do sešitu) Vypočítejte průměrnou rychlost Venuše (v km/s) na oběžné dráze kolem Slunce (potřebné údaje najdete v tabulce v učebnici str. 63). Dráhu pro zjednodušení považujte za kruhovou.(Pokud potřebujete nápovědu k počítání, tak prostudujte řešené příklady 1 a 2 v učebnici na str. 52.)

Vyfocené řešení obou úkolů posílejte na e-mail jerabkova.irena@gmail.com do pátku 15. 5. Správné řešení pro kontrolu vám napíšu příští týden.

2) Měsíc

Pokud jste vzhlédli ve čtvrtek večer od počítačů a mobilů k obloze, tak jste mohli spatřit Měsíc v úplňku, který se svou velikostí blížil dubnovému superúplňku. I v těchto dnech můžete na noční obloze spatřit ještě poměrně velkou část Měsíce, která bude postupně ubývat (Měsíc se bude blížit tvaru písmene C). V tomto období je také stále  dobře pozorovatelná planeta Venuše ("Večernice") - po setmění vypadá jako "nejjasnější hvězda".

Podívejte se na zajímavosti o Měsíci:

https://www.youtube.com/watch?v=O3CBVhfjP_c 

Mějte se hezky! I. J.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 4. 5.

Dobrý den, milí žáci, tento týden se podíváme na naši planetu Zemi a její Měsíc. Něco budete znát, něco bude nové. V domácím úkolu se projevilo, že nečtete dostatečně pozorně otázky - pozor, aby se vám to nevymstilo u přijímacích zkoušek!

1) Zkontrolujte si správné odpovědi na otázky z minulého týdne:

1. Které plynné planety můžeme pozorovat pouhým okem? Jupiter, Saturn

2. Jak se jmenují 4 největší měsíce Jupiteru? Io, Ganymede, Europa, Callisto

3. Za jak dlouho se otočí Neptun jednou kolem své osy? přibližně  za 16 h

4. Jak dlouho trvá Uranu 1 oběh kolem Slunce? přibližně 84 roků

5. Kolikrát má Saturn větší hmotnost než Země? přibližně 95 x

6. Kterými dvěma prvky je tvořena svrchní atmosféra Jupiteru? vodíkem a heliem

7. Jaká je průměrná teplota atmosféry Jupiteru? přibližně - 140 °C

8. Kdo první pozoroval Jupiter dalekohledem? Galileo Galilei

2) Země je nevelká planeta sluneční soustavy, drobná tečka v nedozírném prostoru. Její rovníkový poloměr je 6 378 km (pomůcku pro zapamatování asi znáte: "šetři se osle"), obvod přibližně 40 000 km, rychlost oběhu kolem Slunce přibližně 30 km/s a střední vzdálenost od Slunce 150 milionů km.

Země obíhá kolem Slunce po elipse, která se jen málo liší od kružnice.Rovina zemské dráhy kolem Slunce se nazývá ekliptika.Z pohledu pozorovatele na Zemi vnímáme ekliptiku jako zdánlivou dráhu Slunce kolem Země. Místo, kde je Země Slunci nejblíže, se nazývá perihélium (přísluní). V perhéliu se Země nachází v lednu, rychlost oběhu je asi o 1 km/s vyšší, než když je Země od Slunce nejdále = afélium (odsluní), v červenci. Rozdíl ve vzdálenosti Země od Slunce v perihéliu a aféliu je přibližně 5 milionů km.

Jeden oběh Země kolem Slunce trvá 365 dní 5 h 48 min 46 s = tropický rok (= přibližně 365,24 roku). Náš kalendářní rok trvá většinou 365 dní a jednou za 4 roky máme přestupný rok s 366 dny, abychom dorovnali tu "čtvrtinu dne". Ale protože to není přesná čtvrtina dne, tak na konci století přestupný rok není, ale na konci tisíciletí je... Vše je vymyšleno tak, aby kalendář ve vztahu ke skutečné době oběhu fungoval správně po mnoho tisíciletí.

Druhý pohyb, který Země vykonává, je rotace kolem své osy. Následkem rotace Země není dokonalou koulí, má tvar geoidu (na pólech je mírně zploštělá). Rozdíl rovníkového a polárního poloměru je přibližně 21 km. Jedno otočení kolem osy trvá 23 h 56 min a 4 s - tzv. hvězdný den - otočení vzhledem k nějaké vzdálené hvězdě. Náš den (sluneční den) má ale 24 h, protože Země se nejen otočí kolem své osy, ale zároveň se posune na dráze kolem Slunce. Aby se Slunce dostalo pro pozemského pozorovatele znovu na stejné místo oblohy, musí Země udělat jednu otáčku kolem osy a ještě se musí trochu pootočit (pootočení trvá necelé 4 min). Prohlédněte si obr. v učebnici str. 54 (vysvětlení máte v odstavci nad obrázkem).

Otáčení kolem osy nevnímáme (zdá se nám, že se pohybuje Slunce po obloze - od východu k západu; ve skutečnosti se Země otáčí od západu k východu). Otáčení kolem osy je rovnoměrné, ale délka dne a noci se mění. Je to proto, že osa svírá s rovinou dráhy jejího oběhu kolem Slunce úhel o velikosti přibližně 66,5° a stále směřuje k hvězdě Polárce ... mění se i polední výška Slunce nad obzorem. Sklon zemské osy je také příčinou střídání ročních období - pokud je severní polokoule ke Slunci přikloněná, máme léto, pokud je odkloněná., máme zimu. Prohlédněte si obr. str. 55. U nás máme léto v době, kdy je Země od Slunce vzdálena více než v zimě. Vzdálenost od Slunce má na teplotu daleko menší vliv než přiklonění nebo odklonění od Slunce. V létě je severní polokoule ke Slunci přikloněná - prohlédněte si obrázky na str. 45. V pásu mezi obratníky není střídání ročních období tak výrazné jako u nás.

3) Měsíce jsou přirozené družice planet - obíhají kolem planet a spolu s nimi kolem Slunce. Jsou to menší chladná tělesa bez vlastních zdrojů energie. Merkur a Venuše měsíc nemají. Náš Měsíc má podobné chemické složení jako Země. Jeho poloměr je přibližně 1 700 km, střední vzdálenost od Země je 384 000 km, září díky odrazu slunečního světla. Jeden oběh Měsíce kolem Země trvá asi 27 dní. Zároveň se Měsíc pohybuje spolu se Zemí kolem Slunce - všechny fáze Měsíce se vystřídají za 29,5 dne - prohlédněte si obr. str. 57.

4) Shrnutí - napište si zápis do sešitu zepředu:

Země jako planeta

Poloměr Země: r = 6 378 km („šetři se osle“)

Obvod Země: o = 40 000 km               

Země se kolem Slunce pohybuje po elipse. Doba oběhu se nazývá tropický rok (365 dní 5h 48 min 46 s = přibližně 365,24 dne).

Perihélium (přísluní) – místo, kde je Země Slunci nejblíže (leden, v = 30,3 km/s)

Afélium (odsluní) – místo, kde je Země od Slunce nejdále (červenec, v = 29,3 km/s)

Země se kolem osy otočí za hvězdný den (23 h 56 min 4 s), sluneční den trvá 24 hodin.

V důsledku rotace je Země na pólech zploštělá = GEOID. Rozdíl rovníkového a polárního poloměru je asi 21 km. Rotace Země je příčinou střídání dne a noci.

Zemská osa svírá s rovinou oběžné dráhy kolem Slunce úhel 66,5°→ příčina střídání ročních období a proměnlivé délky dne a noci.

Nakreslete si obyčejnou tužkou oba obrázky str. 55.

Měsíce

- obíhají kolem planet

- menší chladná tělesa bez vlastních zdrojů energie

Merkur a Venuše měsíc nemají.

Poloměr  Měsíce = přibližně 1 700 km

Vzdálenost Země – Měsíc = přibližně 384 000 km

Všechny měsíční fáze se vystřídají za 29,5 dne.

Měsíc  a Slunce svým gravitačním působením vyvolávají na Zemi dmutí mořské hladiny – příliv a odliv.

Hezký týden! I. J.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 27. 4.

Dobrý den, milí žáci, tento týden se budeme věnovat především velkým planetám sluneční soustavy. Jsem ráda, že se mi konečně ozvala více než polovina z vás. Na druhou stranu z vašich odpovědí vidím, že na přiložené prezentace se nedíváte - všechny odpovědi správně měli pouze 2 žáci. Nejvíce "zabrat" vám dala hned 1. otázka.

1) Zkontrolujte si správné odpovědi na otázky z minulého týdne:

1. Která planeta sluneční soustavy je nejteplejší? Venuše (díky husté atmosféře; Slunce je hvězda!)

2. Která planeta sluneční soustavy je nejmenší? Merkur

3. Jakým směrem rotuje Venuše? od východu k západu

4. Který prvek způsobuje načervenalou barvu Marsu? železo

5. Jak bývá lidově nazývána Venuše? jitřenka, večernice, ....

6. Za jak dlouho se otočí Merkur jednou kolem své osy? přibližně za 59 naších dnů

7. Jak dlouho trvá Marsu 1 oběh kolem Slunce? 1,88 roku = 687 dnů

8. V jaké vzdálenosti od Slunce obíhá planeta Merkur?  přibližně ve vzdálenosti 58 mil. km     ( v učebnici je uvedeno 56 mil. km)

2) Velké (plynné) planety sluneční soustavy (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun) mají malou průměrnou hustotu látek, z nichž jsou složené, ale velké rozměry a tím i větší hmotnost než planety zemského typu. Největší planetou je Jupiter. Tyto planety rychle rotují kolem své osy. Rotace způsobuje jejich zploštění. Chemické složení mají podobné Slunci (mohutné atmosféry z methanu a čpavku).

Prostudujte tabulku v učebnici str. 63 - zaměřte se na velké planety. Přečtěte si text v učebnici str. 64 dole - 65.

Projděte si dvouminutový studijní materiál o Jupiteru.

           https://www.youtube.com/watch?v=NjwesNeiflM

3) Zezadu do sešitu odpovězte na následující otázky. Vyfocené posílejte na  e-mail jerabkova.irena@gmail.com do čtvrtka 30. 4.:

1. Které plynné planety můžeme pozorovat pouhým okem?

2. Jak se jmenují 4 největší měsíce Jupiteru?

3. Za jak dlouho se otočí Neptun jednou kolem své osy?

4. Jak dlouho trvá Uranu 1 oběh kolem Slunce?

5. Kolikrát má Saturn větší hmotnost než Země?

6. Kterými dvěma prvky je tvořena svrchní atmosféra Jupiteru?

7. Jaká je průměrná teplota atmosféry Jupiteru?

8. Kdo první pozoroval Jupiter dalekohledem?

 

Přeju hezký pracovní týden a ještě hezčí prodloužený víkend! I. J.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 20. 4. + pátek 24 4.

Dobrý den, milí žáci, tento týden se budeme věnovat především planetám zemského typu.

1) Zopakujte si podle minulého zápisu, v jakých jednotkách se měří vzdálenosti ve vesmíru a jaké jsou hlavní složky sluneční soustavy. Považujeme- li za hranici sluneční soustavy trajektorii planetky Pluto, pak je poloměr sluneční soustavy 40 AU.

2) Planety sluneční soustavy se dělí na planety zemského typu (Merkur, Venuše, Země, Mars) a velké (plynné) planety (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun). 

Průměrná hustota látek, z nichž jsou planety zemského typu, je 4 930 kg/m3.Tyto planety se chemickým složením výrazně liší od Slunce - mají mnohem menší zastoupení vodíku a helia.

Prostudujte tabulku v učebnici str. 63 - zaměřte se na planety zemského typu. Přečtěte si text v učebnici str. 63 - 64.

Projděte si prezentace o Merkuru  a Venuši a podívejte se na krátké video o Marsu.

Prezentace - Merkur 

Prezentace - Merkur pdf

Prezentace - Venuše

Prezentace - Venuše pdf

https://khanovaskola.cz/video/14/116/1705-je-mars-skutecne-rudy

3) Zezadu do sešitu odpovězte na následující otázky. Vyfocené posílejte na  e-mail jerabkova.irena@gmail.com do pátku 24. 4.:

1. Která planeta sluneční soustavy je nejteplejší?

2. Která planeta sluneční soustavy je nejmenší?

3. Jakým směrem rotuje Venuše?

4. Který prvek způsobuje načervenalou barvu Marsu?

5. Jak bývá lidově nazývána Venuše?

6. Za jak dlouho se otočí Merkur jednou kolem své osy?

7. Jak dlouho trvá Marsu 1 oběh kolem Slunce?

8. V jaké vzdálenosti od Slunce obíhá planeta Merkur?

4) Napište si do sešitu zbytek zápisu z min. týdne: 

Planety zemského typu: Merkur, Venuše, Země, Mars..... malá hmotnost, velká hustota

Velké (plynné) planety: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun....... velká hmotnost, malá hustota

Všechny planety obíhají kolem Slunce ve směru od západu k východu = PŘÍMÝ SMĚR

Mějte se hezky! I. J.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 17. 4.

Dobrý den, začínáme novou kapitolu – Vesmír. Tento týden se zaměříme na měření vzdáleností ve vesmíru, hlavní složky sluneční soustavy a něco málo o planetách.

1) Zkontrolujte si správné odpovědi na otázky z minulé hodiny:

1. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

2. Obíhá kolem Slunce, rotuje kolem vlastní osy

3. Rotace kolem vlastní osy

4. 1 rok (tropický rok)

5. Přibližně 384 400 km

2) Měření vzdáleností ve vesmíru ……. Kdybychom chtěli všechny vzdálenosti ve vesmíru měřit v kilometrech, dostávali bychom v mnoha případech “obrovská“ čísla. Ve vesmíru se vzdálenosti měří ve „speciálních“ jednotkách: astronomická jednotka (střední vzdálenost mezi Zemí a Sluncem), světelný rok (vzdálenost, kterou urazí světlo rychlostí 300 000 km/s za 1 rok), parsek (viz. modrý sloupeček v učebnici str. 75).

3) Sluneční soustava – počítáme do ní Slunce a tělesa, která se pohybují v jeho gravitačním poli (8 planet, planetky - nejvíce jich je mezi Marsem a Jupiterem, měsíce planet, komety, meteorické roje, meteoroidy, drobné prachové částice). Všechna tato tělesa obíhají kolem společného těžiště po složitých trajektoriích tvaru elips. Těžiště sluneční soustavy je téměř totožné se Sluncem, protože hmotnost Slunce tvoří více než 99 % hmotnosti celé sluneční soustavy.

4) Planety sluneční soustavy se dělí na planety zemského typu (Merkur, Venuše, Země, Mars – malá hmotnost, velká hustota) a velké planety (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun – větší rozměry i hmotnosti, ale malé průměrné hustoty). Všechny planety obíhají kolem Slunce po elipse ve stejném směru a kromě Venuše a Uranu v tomto směru – od západu k východu – i rotují kolem své osy.  Tomuto směru se říká přímý směr. V tomto směru obíhá i většina měsíců kolem planet. Vzdálenější planety obíhají menší rychlostí než planety Slunci bližší.

5) Napište si do sešitu zápis:     ZEMĚ A VESMÍR

                        Měření vzdáleností ve vesmíru

ASTRONOMICKÁ JEDNOTKA (AU) = 150 milionů km (vzdálenost mezi Zemí a Sluncem)

SVĚTELNÝ ROK (ly) = 63 300 AU                           (ly – light year)

PARSEK (p. c.) = 3,26 ly

(Nad všemi rovnítky dodělejte tečky, protože hodnoty jsou jen přibližné.)               

                        Sluneční soustava

- Slunce

- planety a planetky

- měsíce planet

- komety, meteorické roje, meteoroidy

- drobné prachové částice

                           Planety

- větší vesmírná tělesa přibližně tvaru koule, která se pohybují v gravitačním poli Slunce

- dráhy planet jsou eliptické, odlišují se jen málo od kružnic

- planety vzdálenější obíhají menší rychlostí než planety Slunci bližší

- kolem některých planet obíhají měsíce

Hezký týden! I. J.                                                                                                        

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 6. 4.

Dobrý den, minulý týden jsme dokončili kapitolu o zvuku. Zkontrolujte si, zda jste správně vyřešili příklady z minulého týdne:

1.    v = 340 m/s                                s = v . t

       t = 2,5 s                                     s = 340 . 2,5

       s = ? (m)                                    s = 850 m           850 : 2 = 425 (m)

Za 2,5 s zvuk urazil 850 m, odrazná stěna je tedy ve vzdálenosti 425 m.

2.     v = 340 m/s                                s = v . t

        t = 3,5 s                                     s = 340 . 3,5

        s = ? (m)                                    s = 1 190 m

Bouřka je od nás vzdálená přibližně 1,2 km.

3.     v = 340 m/s                                t = s : v

        s = 5,5 km = 5 500 m                 t = 5 500 : 340

        t = ? (s)                                     t = 16,2 s

Hrom uslyšíme přibližně za 16 s.

4.    počet kmitů .......150                   f = počet kmitů/t

       t = 3 min = 180 s                        f = 150 : 180

       f = ? (Hz)                                    f = 0,83 Hz

Kyvadlo má frekvenci 0,83 Hz.

5.    f = 220 Hz                                   T = 1/f

       T = ? (s)                                      T = 1 : 220

                                                         T = 0,004 5 s

Doba kmitu je přibližně 5 ms.

Po Velikonocích nás čeká poslední celek učiva fyziky na ZŠ - Vesmír.

Na úvod si zkuste odpovědět na následující otázky (správné odpovědi jsou níže):

1. Kdybyste měli možnost obletět Zemi nad rovníkem rychlostí 1 000 km/h, jak dlouho byste letěli?

2. A jak dlouho byste letěli rychlostí 1 000 km/h do stejné vzdálenosti jako je vzdálenost Země - Slunce? (samozřejmě by musela být vyřešena otázka paliva)

3. A nakonec zkuste odhadnout, jak dlouho by to trvalo rychlostí 1 000 km/h k nejbližší hvězdě (Slunce nepočítáme).

Správné odpovědi:

1. Obvod Země je přibližně 40 000 km. 40 000 : 1 000 = 40 (h)  Trvalo by to více než 1,5 dne.

2. Vzdálenost Země od Slunce je přibližně 150 000 000 km. 150 000 000 : 1000 = 150 000 (h).            150 000 h : 24 h = 6 250 dní     6 250 : 365 = 17,1 (roku)  Trvalo by to více než 17 let.

3. Nejbližší hvězda je Proxima Centauri, která je od Země vzdálená 4,2 světelných let (vysvětlíme příště.) K nejbližší hvězdě bychom rychlostí 1 000 km/h letěli 4,6 milionů let.

Poslední časový údaj je pro nás nepředstavitelný - a to mluvíme o nejbližší hvězdě. Podrobněji se vzdálenostmi ve sluneční soustavě a ve vesmíru budeme zabývat příští týden.

Zezadu do sešitu odpovězte na 4 jednoduché otázky (opakování z nižších ročníků) + 5. najděte na internetu nebo v učebnici. Vyfocené můžete posílat na  e-mail jerabkova.irena@gmail.com do středy 8. 4.:

1. Jaké jsou názvy 8 planet sluneční soustavy?

2. Jaké 2 pohyby vykonává Země ve sluneční soustavě?

3. Proč se na Zemi střídá den a noc?

4. Jak nazýváme dobu, během níž oběhne Země jednou kolem Slunce?

5. Jaká je střední vzdálenost Měsíce od Země?

Na závěr si pusťte 2 krátká videa:  

https://edu.ceskatelevize.cz/velky-tresk-5e441f09d76ace2c451de0d1

https://edu.ceskatelevize.cz/vesmir-jako-spicka-jehly-5e441f09d76ace2c451de0cf

Hezké Velikonoce! I. J.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 30. 3. + pátek 3. 4.

Dobrý den, tak vás opět po týdnu zdravím a posílám úkoly na příští týden (do 3. 4.). Čeká nás opakování zvuku.

1) Zopakujte si podle minulého zápisu:

• Jak vzniká lidský hlas?

• Jakým způsobem se mění výška tónu u hlasivek?

• Jak vzniká lidská řeč?

• Do jakých skupin dělíme hudební nástroje?

• Na čem závisí výška tónu u struny?

• Na čem závisí výška tónu u píšťaly?

• Jak se nazývá zařízení, které převádí zvukový signál na elektrický?

• Jak se nazývá zařízení, které převádí elektrický signál na zvukový?

• Která média pro záznam a přenos zvuku znáte?

Úkol zezadu do sešitu:

Napište 5 nástrojů strunných, 5 nástrojů dechových a 3 bicí.

2) Přečtěte si v učebnici na str. 40 – 41, jak funguje mikrofon a reproduktor a na str. 42 – 43 o médiích pro záznam zvuku (gramofonová deska, magnetofonový pásek, CD, flash paměť).

3) Následující úkoly z kapitoly o zvuku vypracujte zezadu do sešitu (při výpočtech počítejte s rychlostí zvuku ve vzduchu 340 m/s). Správné řešení napíšu příští týden. Všechny úkoly mi můžete vyfocené poslat do pátku 3. 4. na e-mail: jerabkova.irena@gmail.com.

1. Jak daleko je stěna, od které se zvuk ozvěnou vrátil za 2,5 s?

2. Od doby, kdy se zablýsklo, uplynulo 3,5 s, než se ozval hrom. Jak vzdálená je od nás bouřka?

3. Bouřka byla vzdálena 5,5km. Za jak dlouho od okamžiku, kdy se zablýskne, uslyšíme hrom?

4. Jakou frekvenci má kyvadlo, pokud udělá 150 kmitů za 3 minuty?

5. Jaká je doba kmitu křídly při letu čmeláka, je-li jejich frekvence kmitání 220 Hz?

Mějte se hezky! I. J.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 23. 3. + pátek 27. 3.

Dobrý den, milí žáci, posílám vám učivo na příští týden (do 27. 3.)

1) Zopakujte si podle obrázku v učebnici str. 32 popis ucha a šíření zvukového rozruchu (zápis v sešitě).

Shrnutí posledního učiva:

Hlasitost zvuku je určena vnímanou energií zvuku. Závisí na síle rozechvění tělesa, vzdálenosti od zdroje, prostředí a sluchové citlivosti. Ke srovnání hlasitosti zvuku se používá fyz. veličina hladina intenzity zvuku, jejíž jednotkou je bel (B). Při hodnotě 120 dB (rockový koncert, sbíječka) hrozí poškození sluchu, při hodnotě 140 dB (startující raketa) dochází k trvalému poškození sluchu. Před hlukem je možné se chránit zvukovými izolacemi, chrániči sluchu, úpravou kmitajících předmětů nebo zvětšením vzdálenosti od zdroje hluku.

2) Nové učivo se týká lidského hlasu (vyzkoušejte si, že mluvíte při výdechu, ale pískat můžete při nádechu i výdechu) a hudby. Přečtěte si  v učebnici kapitolu Zvuk a hudba str. 35 - 39 (včetně zajímavostí a obrázků). Prohlédněte si i obrázek hlasivek str. 24.

3) Napište si do sešitu zápis:      Lidský hlas

- vzniká rozkmitáním vzduchu, který prochází z plic přes hrtan (hlasivky) do dutiny ústní a odtud do okolí

Hlasivky - 2 pružné blány

              - změnou napětí hlasivek se mění výška tónu

Zvuk vzniklý v hlasivkách je zesílen v ústní dutině. Změnou polohy jazyka a sevření úst vzniká lidská řeč nebo zpěv.

                                                 Zvuk a hudba

Hudba vzniká jako záměrně ovlivněný zvuk hudeb. nástrojů a lidského hlasu.

Hudební nástroje - strunné, dechové, bicí,....

Výška tónu u struny závisí na její délce, tloušťce, hmotnosti a síle napnutí.

Výška tónu u píšťaly závisí na délce vzduch. sloupce uvnitř.

Zvuk hudebního nástroje je ovlivněn i jeho ozvučnou skříňkou...... dochází v ní  k rezonanci (rozkmitá se stejnou frekvencí jako zdroj zvuku → zvuk je zesílen).

Elektroakustické hudební nástroje - snímají kmity nástroje, které zesílí, upraví a potom produkují jejich zvuk z reproduktoru.

                                            Záznam a přenos zvuku

Mikrofon - zařízení převádějící zvukový signál na elektrický

Reproduktor - zařízení převádějící elektr. signál na zvukový

Média pro záznam zvuku: gramofonová deska, magnetofonový pásek,                kompaktní disk, paměťová karta,...

4) Na závěr si můžete z YouTube pustit nějaká zajímavá videa s hrou na skleničky, lahve nebo kbelíky- např. https://www.youtube.com/watch?v=9iSsaKnPmLM

nebo https://www.youtube.com/watch?v=FqJdzYY_Fas

Hezký týden! I.J.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dobrý den, posílám vám učivo z fyziky na tento a příští týden (do 20. 3.). I. J.

1) Zopakujte si podle sešitu:

  - co musí být splněno, abychom slyšeli nějaký zvuk

  - jakou rychlostí se šíří zvuk ve vzduchu při teplotě 20 oC, porovnej s pevnými látkami

  - kdy vzniká ozvěna, kdy dozvuk

  - v jakém frekvenčním rozmezí vnímáme sluchem zvuk

  - co je to infrazvuk a ultrazvuk + využití  

2) Dopište zápis pod nalepené ucho (část již máte, já píšu raději celé znovu):

Zvukovým rozruchem se rozkmitá bubínek a malé kůstky přenášejí kmitání do vnitřního ucha → změny tlaku v hlemýždi(vyplněném kapalinou). Ve vnitř. uchu končí asi 30 000 nervů, které zachycují změny tlaku v kapalině → jejich podráždění se přenáší do mozk. centra → projevuje se jako sluchový vjem.

Náš sluch je nejcitlivější na tóny o kmitočtech od 2 000 Hz do 4 000 Hz.

3) Přečtěte si v učebnici kapitolu Hlasitost zvuku, hluk a ochrana před ním str. 32 - 35 (včetně zajímavostí a obrázků).

4) Napište do sešitu nadpis: Hlasitost zvuku a pod něj opište oranžový rámeček str.35.

5) Narýsujte a opište do sešitu tabulku str. 33.